Kvůli plánovanému projektu vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe se obce dlouho nemohly rozvíjet. Změnu proto starostové vítají.

„Například na katastru Lukové a Rokytnice měla být velká křižovatka se zdymadlem, která se měla rozbočovat na oderskou, labskou a dunajskou větev, a měly se zde řadit lodě. V Lukové se dokonce počítalo se zbouráním některých domů. Fakt, že se kanál nebude objevovat v územních plánech obcí, nám jedině pomůže,“ soudí starosta Rokytnice u Přerova Kamil Malenda.

Navržená křižovatka podle něj zabírá velké území obce.

„V jednom místě se má průplav křížit a měly by se zde potkat hned tři stavby - kanál, dálnice a vysokorychlostní koridor železnice. Nevím, jak by to chtěli za sebe všechno naskládat,“ hodnotí starosta.

Stavba takzvaného průpichu v Přerově, 29. července 2022
Areál bývalé Juty se už otevře autům, po víkendu

Ministerstvo dopravy připravilo materiál „Návrh na zpracování aktualizace Politiky územního rozvoje,“ jehož součástí bylo i zrušení územní ochrany formou územní rezervy vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe.

„Na základě výsledku mezirezortního připomínkového řízení byla část materiálu, týkající se splavnění části Odry, vyjmuta a upravený materiál týkající se pouze zrušení územní rezervy vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe je nyní znovu předmětem mezirezortního připomínkového řízení,“ informoval mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta.

Materiál půjde na jednání vlády v říjnu letošního roku.

„Otázka splavnění Odry zůstává předmětem dalších odborných debat a bude do mezirezortního připomínkového řízení předložena samostatně,“ dodal.

Ilustrační foto
Stane se Přerov velkým přístavem? Senátorka svolává debatu

Protesty z obcí

Proti nákladnému projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe dlouhodobě protestují starostové měst a obcí na Přerovsku, Olomoucku a Novojičínsku. Pětašedesát starostů se už dříve podepsalo pod společné memorandum, které výstavbu koridoru odmítlo.

Zástupci měst a obcí na Přerovsku požadovali vypuštění chráněné územní rezervy průplavu a ukončení financování přípravy záměru. Územní rezerva, která vede přes pět krajů, má totiž stovky kilometrů a obce se kvůli ní nemohou desítky let rozvíjet, protože je limitujícím prvkem pro umístění strategických regionálních a liniových staveb.

Vizualizace vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe
Kanál nechceme! Memorandum proti D-O-L podepsaly desítky obcí

Koridor navíc vede napříč některými obcemi, například Polom a Nový Jičín, které stavba boří a rozděluje. Obce by také kvůli vodnímu koridoru přišly o tisíce hektarů kvalitní zemědělské půdy.

Místopředsedkyně Senátu a senátorka za Přerovsko Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která byla hlavní iniciátorkou memoranda, věří, že by mohl projekt vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe skončit u ledu.

„Byly by to zbytečně vyhozené peníze a výsledkem poničené území. Rizika pro Přerovsko a Olomoucký kraj by byla velmi vysoká z hlediska ochrany vod a ekonomický přínos nulový. Koneckonců i ve vládním prohlášení je, že bude územní ochrana zrušena. V tuto chvíli už se plánuje v území rezervy trasa vysokorychlostní trati, a je to výhoda,“ uzavřela Jitka Seitlová.