Zatímco někteří vnímali vodní koridor Dunaj - Odra - Labe jako romantickou vizi, která propojí středoevropské vodní cesty, jiní upozorňovali na tvrdou realitu. Nákladnost projektu a devastaci krajiny.

Územní rezerva, která vede přes pět krajů, má dnes stovky kilometrů a obce se kvůli ní nemohou desítky let rozvíjet, protože je limitujícím prvkem pro umístění strategických regionálních a liniových staveb.

Kanál Dunaj-Odra-Labe - vizualizace
Konec Zemanova snu. Vláda zastavila projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe

Pod memorandum, kterým protestovali proti stavbě kanálu Dunaj - Odra - Labe, se před lety podepsali starostové šestapadesáti obcí a měst na Přerovsku, Olomoucku a Novojičínsku.

Kromě obavy z devastace životního prostředí upozorňovali na to, že by mohly obce kvůli vodnímu koridoru přijít o tisíce hektarů kvalitní zemědělské půdy.

„Je to pro nás velká úleva. Vláda učinila ten nejdůležitější krok, protože vodní koridor zmizí z územních plánů. Kanál by zničil životní prostředí i ráz krajiny. Stavba by také přinesla výrazné zhoršení bilance vody v krajině - například u Trnávky měl být velký most, u Jezernice zase kilometr dlouhý tunel, což by ovlivnilo spodní vody,“ komentoval verdikt vlády starosta Lipníku nad Bečvou Miloslav Přikryl. Podle něj by se necitlivým zásahem výrazně změnilo prostředí Moravské brány.

Projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe - vizualizace křižovatky tří moří u obce Rokytnice u Přerova.
Míří megalomanský kanál D-O-L k ledu? Obce na Přerovsku by to uvítaly

Pod text memoranda se podepsali starostové Oder, Hranic, Nového Jičína, Tovačova, Uničova, Litovle nebo Zábřehu, ale i řady obcí - na Přerovsku s průplavem nesouhlasili třeba v Bochoři, Troubkách, Dřevohosticích, Brodku u Přerova nebo Polomi.

„Zvítězil zdravý rozum. Byl to utopický plán a rozmar pana prezidenta Zemana, který to chtěl za každou cenu protlačit. Naštěstí se to shodilo ze stolu a nejen nám, ale i fyzickým osobám, se teď konečně uvolní ruce. I v našem katastru jsou pozemky, na které se kvůli kanálu nesmělo sáhnout. Teď se to konečně změní,“ řekl starosta Bochoře Tomáš Volek.

Přerov stavbu podporoval

Jednou z mála radnic, která projekt vodního koridoru podporovala, byla ta přerovská. Z Přerova se měl totiž stát největší vnitrozemský přístav Evropy.

„Rozhodnutí vlády musíme respektovat, nicméně jsem ke zrušení projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe rezervovaný. Ano, projekt byl megalomanský, ale jeho severní část, která by spojovala Odru a Dunaj a týkala se okolí Přerova, měla podle studie proveditelnosti ekonomickou návratnost,“ zhodnotil přerovský primátor Petr Vrána (ANO).

„Tato část kanálu mohla mít pozitivní dopad na hospodářský rozvoj našeho města. Přerov byl vždy důležitým dopravním uzlem a díky kanálu jsme měli šanci stát se jedinečným středobodem dopravní obslužnosti nejen na Moravě. Vždyť po mnoha letech průtahů se povedlo zahájit výstavbu dálnice D1 kolem Přerova, v pokročilé části přípravy je D55 Přerov - Olomouc, městem vede důležitý železniční koridor a máme letiště. Kanál by do regionu přivedl lodní dopravu s obrovským hospodářským potenciálem pro celý region,“ soudí primátor.

Vizualizace toho, jak by mohla v budoucnu vypadat křižovatka tří moří u obce Rokytnice u Přerova.
Studie dala kanálu Dunaj-Odra-Labe zelenou, v Přerově má být velký přístav

Faktickou stopku pro megalomanskou stavbu vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe naopak chválí opoziční zastupitelé. Podle přerovských Pirátů by projekt znamenal ekologickou devastaci krajiny.

„Plánování kanálu blokovalo desítky let rozvoj Přerova v oblasti územní rezervy pro dopravní cestu i obrovské přístaviště. Na vedení města jsme už v minulém volebním období tlačili, aby projekt odmítlo. Jsem ráda, že je s tímto projektem konec - Přerov teď bude moci využít své území třeba pro výstavbu bytů,“ uvedla pirátská zastupitelka Lenka Jüngling.