„Lidi se nám ozývají od prázdnin. Většinou chtějí obnovit nápisy anebo zakrýt hroby," říká kameník z Citova Jan Seidl.

Zakrytí hrobů kamennou deskou je podle něj zejména v posledních dvou letech o něco žádanější než dříve.

„Mladí lidé nemají čas a staří už na pravidelnou údržbu třeba nestačí," vysvětluje nejčastější důvod, proč se lidé rozhodnou pro tuto variantu. Na kolik zakrytí přijde? „Záleží na materiálu.

V průměru ale okolo třiceti až pětatřiceti korun," prozradil Jan Seidl.

Od chvojí rozedrané a špinavé ruce mají teď i květinářky.

„Není to moc pěkná práce, navíc je nedoceněná a špatně zaplacená. Ani se nedivím, že ji už dnes nechce skoro nikdo dělat," říká při zpracovávání větviček z thují Miluše Hasoňová z Lipníku nad Bečvou, které je potřebuje do věnců. Tato žena si potrpí hlavně na přírodní materiály.

„Každý rok vykupujeme větvičky od lidí. Thuje nebo stříbrné smrky. Máme člověka, který nám pro ně potom jede s pilou, nařeže a přiveze. Je toho vždycky fůra a my pak máme co dělat," říká květinářka.

Z větviček je prý často hodně nepoužitelných.

„Bereme vlastně jen vršky," vysvětluje. Trendy se v posledních letech prý zase tak moc nemění. Starší lidé si potrpí na klasiku, chtějí hlavně žluté chryzantémy, macešky, mladí zase rádi kombinují odstíny jedné barvy a více se jim líbí modernější variace.

„Někdo nechce věnce s chvojím, protože chvojí se rozdrolí a pak se špatně vytahuje z povrchů vysypaných třeba bílým kamením. Pro ně děláme hlavně věnce omotané hrubou zelenou stuhou, nahoru dáme florexovou kostku a ta umí vstřebat vodu. Do ní se pak aranžují květiny, které tak poměrně dlouho vydrží pěkné," ukazuje názorně Miluše Hasoňová.

Ve světě se prý už dávno nedrží zvyk, že sudý počet květin náleží mrtvým a lichý živým.

„Za to se nám smějí třeba Holanďané na kurzech aranžování," přidává pro zajímavost květinářka.