Zástupci magistrátu ale tvrdí, že všechny zásahy mají své opodstatnění. Na vitalitě dřevin se podepsalo sucho minulých let, některé jsou přestárlé nebo napadené hnilobou.

Nábřeží Edvarda Beneše, Rybářská alej nebo Žebračka - to jsou jen některá místa, ze kterých v posledních letech zmizely vzrostlé stromy.

„Když jsem viděla pokácené stromy v národní přírodní rezervaci Žebračka, rozhodla jsem se napsat petici, protože jsem tomu už nedokázala jen přihlížet. Nejde pouze o stromy - ve městě se likvidují i keře, které jsou domovem pro ptáky a jiné živočichy,“ řekla jedna z organizátorek petice Nela Mitevová. Padnout podle ní mají i další stromy v Michalově.

Petici v elektronické podobě už podepsalo na sedm desítek lidí. Dalších padesát podpisů je i na papírových arších a jména stále přibývají. Lidé se mohou pod petici podepsat on-line ZDE.

Přerov se vrací do šedivé a prašné podoby

„Chtěli bychom nesmyslné kácení zastavit - zejména v parku Michalov, kde mají padnout další stromy, a pak také v Rybářské aleji u Tenisu. Rádi bychom našli rozumné řešení péče o veřejnou zeleň a stromy na území našeho města. Navrhujeme také změnu posypového materiálu - namísto technické soli, která ničí zeleň u cest,“ konstatovala.

Žádná uložená náhradní výsadba nemůže podle organizátorů petice nahradit letitý vzrostlý strom.

„Samozřejmě, že se pro každý takto padlý strom najde vysvětlení. Špatný zdravotní stav a s ním spojená rizika pro občany, stínění, napadení hmyzem či dřevokaznou houbou, ústup nezbytným stavebním pracím. Přerov se ale vrací do dřívější podoby šedivého a prašného města,“ soudí Nela Mitevová.

Solanka na Spálenci 

Podle Svatavy Doupalové z přerovského magistrátu, která má na starosti péči o dřeviny, má kácení vždy konkrétní důvod a rozhodnutí předcházejí posudky odborníků.

„Vzrostlé dřeviny, které musely být odstraněny, byly ve velmi špatném zdravotním stavu. Teprve teď totiž doznívají následky předchozích let, kdy panovalo velké sucho. Odcházejí břízy, ale i smrky - a zdaleka ne jen kvůli kůrovcům,“ řekla.

Břízy v lokalitě na Spálenci byly podle ní zasaženy rozstřikem solanky a v důsledku toho teď odcházejí.

Za vykácené stromy na nábřeží Edvarda Beneše byla už dříve zajištěna náhradní výsadba.

„Důvodem toho, proč jsou v Rybářské aleji některé dřeviny v torzech, je požadavek odboru životního prostředí na zahnízdění brouků,“ vysvětlila.

Žebračka: kácení kvůli bezpečnosti

Národní přírodní rezervace Žebračka prošla v minulých měsících masivnějším kácením. K zemi šlo na 914 kubíků dřeva - byly to stovky jasanů, napadených voskovičkou jasanovou, která ničí dřeviny v celé Evropě.

„Tato zákeřná houba se rozšířila v přerovském lužním lese celoplošně, kácelo se ovšem pouze u cest - a jediným důvodem byla bezpečnost lidí, kteří Žebračku navštěvují. Radní rozhodli, že požádají o dotaci stát, který toto šetrné hospodaření v přírodní rezervaci podporuje. Jednoduše řečeno - Přerov si řekne o peníze za to, že kácí pouze u pěšin, ale v hloubi lesa nechává nemocné stromy napospas jejich osudu,“ řekla mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.

Za toto k přírodě šetrné zacházení by mohl stát vyplácet v rámci takzvané „újmové vyhlášky“ 3 miliony 186 tisíc korun každý rok – a to po dobu padesáti let. Pokud bude žádost úspěšná, získané miliony se vrátí zpět do přerovské městské zeleně.

Investovat by se mělo i v samotné Žebračce, která se stala v roce 1949 vzácnou rezervací, protože představuje unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních lesů údolní nivy Bečvy.

Kromě jasanů koření v Žebračce například dub letní, jilm habrolistý, javor babyka, lípa srdčitá či střemcha obecná – s podrostem bylinného patra česneku medvědího, sasanky hajní i lesní. Vyskytuje se tu i řada chráněných živočichů.

„Přerované se sice zlobí, že kácíme, ale kdyby někoho strom u cesty zranil nebo dokonce zabil, museli bychom se zpovídat my, kteří jsme za stav lesního hospodářství zodpovědní,“ uzavřel Miloslav Dohnal z odboru majetku města.