„Byli jsme dvakrát na jednání a řvali jako tygři kvůli tomu, že se javory budou kácet. Jenže všechno bylo zbytečné. Bydlím tady šedesát let a vím, odkud voda v roce 1997 přišla – od Svépomoci. Měl jsem tehdy v obýváku metr čtyřicet dva, tak mi nikdo nebude vykládat, jak to tenkrát bylo," řekl Josef Kubíček, který bydlí v jednom z domů na nábřeží.

S vykácením aleje nesouhlasí ani další z místních seniorů, pan Miloš.

„Přerov je nachystaný pořád jenom kácet a kácet. To není normální. Neřeknu, kdyby se jednalo o suché a staré stromy, ale proč chtějí odstranit i ty krásné a zdravé? Kolikrát šly k zemi úplně zdravé stromy, na kterých byla jen ulomená haluz. Místo toho, aby ji uřezali, šel pryč celý strom. Škoda slov," posteskl si starší muž.

Alej na nábřeží Edvarda Beneše je vyhledávaným místem procházek pro maminky s kočárky, ale také seniory, kteří sem chodí venčit své čtyřnohé miláčky.

„Jsem na ty stromy zvyklá a nechápu, proč musejí ustoupit stavbě. Kdyby zídku trochu posunuli, tak by je tam přece mohli nechat, ne?," zeptala se paní Milena z Přerova, která žije v jednom z domů na nábřeží. Mnohým lidem vadí i to, že se mají kácet v létě a ne v době vegetačního klidu.

Důvodem odstranění vzrostlých javorů je stavba protipovodňové zídky, která má ochránit obyvatele této části města před rozbouřenou Bečvou. Její stavba přijde na 13 milionů korun.

Podle dendrologů je stav dřevin špatný, jsou napadeny dřevokazným hmyzem, houbami a jmelím. Některé mají navíc kvůli nedostatku místa a zástinu deformované koruny.

Pily se rozjedou už brzy

Podle Svatavy Doupalové z přerovského magistrátu, která má údržbu zeleně na starosti, by mělo kácení začít už v dohledné době.

„Je povoleno vykácet jednapadesát kusů dřevin a předpokládáme, že půjdou k zemi koncem srpna nebo v polovině září. Práce potrvají během vegetačního klidu až do března 2017," konstatovala.

Odstraněny budou dřeviny mezi stávajícím chodníkem a komunikací.

Zástupci Povodí Moravy tento krok zdůvodnili tím, že se pod protipovodňovou zídkou budou zarážet peticentimetrové larsenové stěny, a tím by došlo k významnému porušení kořenových systémů stromů.

„Chápu, že to mnozí lidé vnímají emotivně, ale zásadní je, že nábřeží Edvarda Beneše o svou vegetaci nepřijde," vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Zídku olemují stovky keřů

Po stavbě protipovodňové zídky je v plánu výsadba dvou stovek keřů, které budou z jedné strany betonovou stavbu lemovat.

„Odborníci navrhli strukturu keřů, které nebudou příliš náročné na údržbu – měly by ale zídce dodat zelený, přírodní ráz. Zakoření tu například růže svraskalá, trojpuk drsný, mochna křovitá či zlatice převislá," nastínila Miroslava Švástová z přerovského magistrátu.

Sazenice keřů, které půjdou do země na jaře příštího roku, budou mít velikost 60 až 80 centimetrů a podle projektu mají být vysazeny asi metr od zídky.

Stromořadí na nábřeží Edvarda Beneše výrazně prořídlo už v minulosti. Část javorů padla už v roce 2013, a to kvůli špatnému stavu, ale také z důvodu přípravy na zídku. Nahradily je platany.

„Na břehu Bečvy se krásně ujaly, takže se počítá s tím, že do stávajícího stromořadí bude v rámci náhradní výsadby vysazeno dalších jedenáct platanů," uzavřel náměstek přerovského primátora Pavel Košutek (ANO).