Lidovci mají 5,8 procenta hlasů. To je méně než před čtyřmi roky, kdy jste se vrátili do poslaneckých lavic.
Musím říct, že to není optimistický pohled, ale přemýšlím nad tím, jaká vláda, s jakým zaměřením, s jakou stabilitou tady může pro příští čtyři roky vzniknout. Nemám z toho dobrý pocit.

K čemu jste dospěl?
Je otázkou, jak se k tomu postaví vítěz voleb. Osobně mám ale velkou obavu o stabilitu a demokratické směřování České republiky.

Máte pocit, že bychom mohli směřovat k nějakému autoritářštějšímu režimu?
Takhle to nechci hodnotit. Vždycky jsem se díval do budoucnosti optimisticky, jsem optimistou a chtěl bych jím být, ale tady se přiznám, že jsem překvapený zejména z výsledku SPD. Že v České republice může být tolik voličů, kteří dají hlas člověku, který prokazatelně dlouhodobě říká nepravdu nebo dokonce lže.

Vytváří atmosféru strachu, mluví o uprchlících, kteří tady nikdy nebyli, nejsou tady, vláda je nepřijala. Je tady 23 potvrzených žádostí o azyl za první pololetí tohoto roku. To je pro mě opravdu nepříjemné překvapení.

Jak jste si tuto situaci vyhodnotil?
Asi se ukazuje, že u nás dá volič více na emoce a pocit než na racionální fakta.

Čím si vysvětlujete pro vás zatím horší výsledek?
Je to stejné jako v krajských volbách. V okamžiku, kdy vám přibudou další dva subjekty a nejsou to vítězové voleb, tak ztrácejí. Vidíme to na sociální demokracii, vidíme to na ODS, která se v průzkumech pohybovala nad deseti procenty. Je tam rozmělnění hlasů a v případě KDU-ČSL je to o určitém zpytování svědomí, jak jsme komunikovali naší práci a jak jsme si to odpracovali ve volební kampani.

Může se v tom odrazit i rozvázání koaliční spolupráci se Starosty?
Dodnes to považuji za chybu, protože jsem byl zastánce té koalice. Kdyby vydržela, tak bychom měli nad deset procent a pro spoustu voličů bychom byli tou alternativou, že by nám to nakonec dali.