„Je to bída. Výnosy ze sklizně budou nejméně o třetinu nižší, v některých lokalitách dokonce o polovinu. Předpokládám, že sklidíme tak pětačtyřicet metráků po hektaru, někde to bude dokonce jen pětadvacet," popsal zoufalou situaci ředitel zemědělského družstva v Kokorách Vladimír Lichnovský.

Na celkový výnos má podle něj vliv i to, o jakou odrůdu se jedná.

„Některé snášejí extrémní klimatické podmínky hůře. Čím více jsou vyšlechtěné, tím více jsou náchylné na špatné povětrnostní podmínky, které panovaly od loňské zimy až do současnosti," řekl.

Nejvíce poničené jsou ozimé pšenice, ale také chmel a mák.

„Chmelnice jsou trvalé kultury, které by měly vydržet deset až patnáct let. Na jaře nám ale vymrzla třetina porostů. Některé ze země vůbec nevylezly, jiné zase nedorostly do té správné výšky," zmínil Vladimír Lichnovský.

Kombajny vyjedou do polí, které obhospodařuje zemědělské družstvo v Kokorách, jakmile se počasí umoudří.

„Porosty jsou připravené na sklizeň. Chtěli bychom začít hned v pondělí, a pokud nezačne znovu pršet, tak je úroda do dvou týdnů pod střechou," řekl.

Haná doplatila na vrtkavost počasí

Na nepřízeň vrtkavého počasí letos paradoxně nejvíce doplatili právě zemědělci z úrodné Hané. Na jiných místech republiky, například na Vysočině nebo Čechách, je totiž situace odlišná.

„Tyto problémy postihly celou oblast Moravy, tedy Prostějovsko, Přerovsko, Kroměřížsko i Olomoucko," líčí agronom zemědělské společnosti Pobečví v Rokytnici u Přerova Jaroslav Mackovík.

Zdejší hospodáři odhadují, že budou kvůli mrazu a suchu nejvíce poškozené řepky a ozimy pšenice.

„Sucho se táhne už od loňského podzimu, na poli nebyla zimní vláha a žádná krytina. Stejné to bylo i na jaře. Tak extrémní sucho za poslední léta nepamatuji," srovnal. Výnos ze sklizně si zatím netroufá odhadovat. „Až vyjedeme do polí, budeme moudřejší," podotkl.

Troubečtí začali sklízet řepku

Jako jedni z prvních začali ve čtvrtek sklízet řepku zemědělci z Troubecké hospodářské, kteří využili toho, že přestalo pršet.

„Když se bude dařit, tak máme úrodu za dva dny pod střechou. Bude ale mizerná, jako jinde v kraji. Zatímco loni byl výnos u řepky ozimé čtyři tuny, letos budeme rádi za dvě. U pšenice to samé. Oproti loňským sedmi a půl tunám se dostaneme tak maximálně na čtyři," zhodnotil agronom Troubecké hospodářské Vladimír Kratochvíl.

Za nepříznivou situaci může podle něj především katastrofální sucho. „Od září napršelo 200 milimetrů srážek, průměr je přitom 550 milimetrů," ře­kl.

Odrazí se špatná úroda na ceně potravin? „To si nemyslím. Jsem optimista. Dívám se v televizi na Tour de France a tam mají pěkné obilí," uzavřel Vladimír Kratochvíl.