Kliknutím zvětšíteJmenování do čela pražské arcidiecéze byla pro Jana Graubnera velkým překvapením. Letos totiž dovrší 74 let a příští rok by podle církevních regulí musel na svůj post podat rezignaci.
„V den, kdy mi prefekt kongregace pro biskupy telefonoval a začal řeč o mém jmenování (do čela pražské arcidiecéze, pozn. red.), jsem oznámil svému generálnímu vikáři, že jsem něco ve své zapomnětlivosti zase zasklil a že už by bylo třeba, abych se na ten důchod rychle balil. A za dvě hodiny mi volali s návrhem (na jmenování pražským arcibiskupem, pozn. red.),“ popsal Jan Graubner.
Zapomínám. Nevadí, řekl prefekt
V rozhovoru s prefektem nabídl, že rovněž zažádá o důchod, protože už nemá tolik sil. Na to se mu od prefekta dostalo odpovědi, že on měl pětasedmdesát už před třemi lety.
„Zeptal se, jestli mám nějaké větší zdravotní potíže. Řekl jsem, že zapomínám. Odpověděl, že to nevadí,“ doplnil Jan Graubner na tiskové konferenci po svém jmenování.
Doplnil, že na předání olomoucké diecéze není úplně připravený. Počítal s tím, že z funkce odejde zhruba za rok.
„Nevím, jestli do 2. července stihnu sbalit nějaké knížky nebo šatstvo. Kdybych se sem (do Prahy, pozn. red.) náhodou nestihl nastěhovat, tak tady budu bydlet s kufrem a v bytě hosta a občas s zajedu do Olomouce ještě věci sbalit,“ dodal.
K rozhodnutí vyhovět přání papeže Františka, aby se stal pražským arcibiskupem, jej vedl mimo jiné závazek, který dal Bohu v době, kdy byl nemocný covidem. Jeho stav byl tehdy velmi vážný a Jan Graubner se nacházel ve stavu mezi životem a smrtí.
Jan Graubner
- narozen 29. srpna 1948 v Brně, je z pěti sourozenců, vyrůstal ve Strážnici
- maturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole, pracoval nějaký čas jako dělník 
Olomoucký arcibiskup Jan Graubner při on-line rozhovoru se čtenáři Deníku- v roce 1968 byl přijat do kněžského semináře a na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci, kněžské svěcení přijal 23. června 1973
- působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách, osm let do roku 1990 byl farářem ve Vizovicích
- v roce 1990 byl jmenován pomocným biskupem olomouckýcm, po smrti arcibiskupa Františka Vaňáka byl 28. září 1992 jmenován arcibiskupem olomouckým
- v květnu 1995 doprovázel papeže Jana Pavla II. při jeho návštěvě Olomouce
- podílel se na obnově řady církevních škol, vybudoval síť charit, inicioval Tříkrálovou sbírku
- inicioval vznik Center pro rodinu, kladl důraz na pastoraci rodin
- věnuje se obnově poutních míst Velehrad a Svatý Hostýn a rozvinutí poutí
Zdroj: Církev.cz
Zůstává v čele olomoucké arcidiecéze
Ve fungování olomoucké arcidiecéze se v nejbližších týdnech nic nezmění. Arcibiskup Graubner zůstane v jejím čele v pozici apoštolského administrátora.
Jakmile odejde do Prahy, sejde se sbor poradců složený z několika kněží, nejbližších dlouholetých spolupracovníků arcibiskupa. Ti zvolí nového apoštolského administrátora.
„Už z názvu funkce je patrné, že se jedná o provizorní vedení. Apoštolský administrátor není není plnohodnotný správce diecéze, některé pravomoci má omezené,“ vysvětlil mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.
V současnosti má olomoucká arcidiecéze dva pomocné biskupy: Josefa Nuzíka a Antonína Baslera. Pravomoci sídelního biskupa na ně automaticky nepřechází. Ani se automaticky nestávají apoštolskými administrátory diecéze.
„Že se některý z nich stane administrátorem, není vyloučeno, ale může to být kdokoli jiný, nemusí to být ani jeden z nich,“ poznamenal Jiří Gračka.
Nástupcem současný pomocný biskup?
Po Graubnerově odchodu z čela diecéze se rozběhne stejný proces, jako v případě hledání pražského arcibiskupa. A jak ukázal pražský příklad, proces může trvat několik let a jméno nového moravského metropolity může být překvapivé.
V případě Dukových nástupců se spekulovalo o plzeňském biskupovi Tomáši Holubovi, královehradeckém Janu Vokálovi a břevnovském arciopatovi Prokopu Siostrzonkovi. Ani jeden se však nakonec biskupem nestal.
V minulosti měla Olomoucká diecéze jednoho sídelního a jednoho pomocného biskupa. Jako nejlogičtější by se tak jevila volba jednoho ze současných pomocných biskupů jako Graubnerova nástupce.
Na otázku, zda by takovou funkci přijal, pomocný biskup Antonín Basler pro Českou televizi řekl, že by se musel řádně rozmyslet.
„Ovšem není to pravidlo, že by to musel být někdo z pomocných biskupů, nakonec příklad vidíme i v Praze. Ale je to možné, může to být ale i někdo jiný,“ uvedl.
Rozloučení na Velehradě
Arcibiskup Graubner v čele diecéze skončí po třiceti letech. Na podobě moravské církve zanechal nesmazatelnou stopu.
Mezi věřícími byl oblíben. Zda se s diecézí oficiálně rozloučí například při mimořádné bohoslužbě, je podle mluvčího Gračky zatím předčasné říci.
„Rozhodně je však jisté, že 5. července se účastní velké poutě na Velehradě spolu s ostatními biskupy z České republiky. Pro desítky tisíc věřících to bude velká příležitost, aby se s ním setkali. A že slavnost bude pojata v duchu přechodu, je zřejmé,“ doplnil Jiří Gračka.
16
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
