Lidé se mohli zapojit do pátrání po rodném domě Jana Blahoslava spolu s učencem, jehož role se zhostil muzejník Lubor Maloň, čekala je exkurze s archeology do slavného naleziště v Předmostí, zastávka u hanáckého stanoviště s Folklorním souborem Haná Přerov nebo ukázka výroby tisku a mincí v podání Studia Bez kliky.

Součástí pestrého programu byly i dva koncerty pěveckých sborů - Gymnázia Jana Blahoslava a Střední pedagogické školy v Přerově a Gymnázia Jana Blahoslava v Ivančicích, které se konaly v kapli svatého Jiří na Horním náměstí.

Vrcholem oslav bylo předání dortu oslavenci s pěti stovkami svíček a vytvoření živého obrazu u památníku Jana Blahoslava, jenž před sto lety zhotovil sochař František Bílek.

Předání cen vítězům literární soutěže, kterou uspořádalo Gymnázium Jana Blahoslava se Střední pedagogickou školou v Přerově, se uskutečnilo v sobotu odpoledne v Mervartově pamětní síni na zámku.
Vítězové literární soutěže k výročí Jana Blahoslava převzali ceny

„Program jsme koncipovali tak, aby pobavil děti i dospělé. U prvního stanoviště si mohou návštěvníci vybarvit iniciálu ze Šamotulského nebo Ivančického kancionálu, které jsou speciálně upravené pro tuto dílnu. Vyrábíme s dětmi také svíčky z papíru na dort a papírový výřez v podobě brýlí, jež jsou pro Jana Blahoslava typické,“ přiblížila Jana Trtíková, vedoucí výstavního a programového oddělení Muzea Komenského v Přerově.

Návštěvníci mohli zavítat do dobové mincovny a podívat se, jak vypadá tiskařský lis. „U dalšího stanoviště zase zástupci první republiky ukazují první představu návrhu sochaře Františka Bílka, jenž vytvořil památník Jana Blahoslava. Bílek musel vzhledem k omezenému prostoru svou vizi částečně zredukovat. Původně navrhl mnohem více postav,“ podotkla. Od slavnostního odhalení památníku uplynulo právě v sobotu 20. května sto let.

Třináctý ročník populárního Festivalu vojenské historie přilákal na Hrad Helfštýn davy lidí; sobota 20. května 2023
VIDEO: Helfštýn obsadili šermíři či vojáci. Vojenská historie přitáhla davy lidí

Na jednom ze stanovišť zavedli přítomné do slavné minulosti Předmostí archeologové Zdeněk Schenk a Aleš Drechsler.

„Jan Blahoslav pro nás archeology zanechal vůbec první zmínku o nálezech kostí mamutů. Dnes už víme, že se nejednalo o kosti obrů, jak uvedl ve své Gramatice české, ale mamutů srstnatých,“ řekl archeolog Zdeněk Schenk.

„Vystavili jsme zde mamutí kosti – žebro, ale i dolní čelist mláděte a slavné mamutí stoličky, o nichž Jan Blahoslav zmiňuje, že jsou velké jako hlava člověčí,“ dodal. „Exponáty pocházejí ze sbírky Antonína Teličky a vystaveny jsou zde zcela mimořádně,“ doplnil archeolog Aleš Drechsler.