„Jan Blahoslav bývá nazýván předchůdcem Komenského, protože se významně zasloužil o pozvednutí úrovně jednoty bratrské a reformu bratrského školství," připomněla komenioložka Helena Kovářová z Muzea Komenského v Přerově.

Osobnost Jana Blahoslava připomíná na Horním náměstí také socha Františka Bílka, která byla odhalena přesně před sto lety.

„Přerované si Blahoslava chtěli připomínat už v 19. století, a proto mu odhalili pamětní desku na radnici v roce 1882. Tehdy bylo ale povědomí o tom, kdo je Jan Blahoslav, bylo poměrně malé. Když tedy žádali o povolení, nadřízené úřady se dotazovaly, kdo to vůbec byl, jestli to můžou povolit. S tím, jako rostla v Přerově snaha postavit pomník Janu Blahoslavovi, se ale povědomí o něm rozšiřovalo a po vzniku samostatného československého státu tyto aktivity ještě zesílily,“ vylíčila historička.

Stavba dálnice D1 v úseku mezi Říkovicemi a Přerovem, 30. ledna 2023
Stavba D1 u Přerova začala skrývkou a kácením, na jaře vypukne naplno

Slavnostní odhalení sochy v roce 1923 na Horním náměstí se uskutečnilo za obrovského zájmu veřejnosti a byla to jedna z nejvýznamnějších událostí té doby v Přerově.

„Dnes si tedy kromě výročí narození Jana Blahoslava připomínáme i sté výročí odhalení této sochy,“ podotkla Helena Kovářová.

Výstava i akce na gymnáziu

Osobnost Jana Blahoslava letos připomene výstava na zámku, jejíž vernisáž se uskuteční v neděli 19. února.

„Bude přístupná v rámci vstupného do expozic a připomene nejen život Blahoslava a jeho vztah k Přerovu, ale i jednotlivé oblasti, které jsou s ním spjaty - jazykovědu, překlad Nového zákona a redakci kancionálů,“ uvedla.

Součástí oslav je i řada doprovodných akcí.

„Děti se mohou už během jarních prázdnin, které začínají od 6. února, zapojit do výtvarné dílny Písmo a ornament. Koná se od úterý do pátku,“ zmínila. Další výtvarná dílnička s názvem Blahopřání Blahoslavovi, na níž mohou děti vyrobit 3D přání, se uskuteční během zahájení výstavy 19. února.

Alexej Pyško v roli Jana Blahoslava
VIDEO: V Přerově se točí film, Alexej Pyško hraje Jana Blahoslava

Hlavní oslavy kulatého výročí proběhnou 20. května - v den stého výročí odhalení sochy Jana Blahoslava.

„Před sto lety se na Horním náměstí shromáždil obrovský dav a věříme, že sem lidé dorazí i nyní. Připravili jsme pr ně i zábavně poučný program s názvem Hledání domu Jana Blahoslava - přesné místo, kde se učenec narodil, totiž neznáme. Vzhledem k tomu, že se narodil do zámožné bratrské měšťanské rodiny, byl to zřejmě některý z domů na Horním náměstí,“ doplnila.

Během oslav bude zpřístupněna i kaple sv. Jiří, která sloužila jednotě bratrské jako kostelík. Zde vystoupí pěvecké sbory.

Do oslav jubilea se zapojilo i Gymnázium Jana Blahoslava v Přerově se Střední pedagogickou školou v Přerově, které vyhlásilo celostátní literární soutěž.

„Jejím mottem je: Úsloví neboli přísloví a vybrané myšlenky jsou pravými perlami duše. Ve svých literárních dílech se mohou studenti zamyslet nad mravním poselstvím přísloví. Soutěž je celostátní a zapojit se do ní mohou studenti z celé republiky,“ upřesnila ředitelka školy Romana Studýnková.

Janu Blahoslavovi bude věnován i letošní výtvarný salón. „Na oslavy jsme pozvali také Gymnázium Jana Blahoslava v Ivančicích, kde Blahoslav působil a žil,“ doplnila. Součástí oslav bude v červnu i koncert na škole.

Překlad Nového zákona

"Když se Blahoslav narodil, vedly se spory o to, jestli má jednota dávat váhu vyššímu vzdělání a vysílat mládence do zahraničí. Vzhledem k tomu, že tento názor převážil, získal Blahoslav humanistické vzdělání na zahraničních univerzitách, svou zkušenost dokázal přenést do českých zemí a připravit tu půdu pro J. A. Komenského,“ přiblížila komenioložka Helena Kovářová z Muzea Komenského v Přerově.

Nejvýznamnějším počinem Jana Blahoslava byl český překlad Nového zákona.

„Podařilo se mu dosáhnout vysoké úrovně češtiny a literárního stylu jazyka. Jeho příručku - Gramatiku českou - používali i překladatelé Bible kralické. Blahoslav tedy položil základy Bible kralické, jež byla ještě v 19. století obrozenci považována za normu spisovného českého jazyka,“ dodala.

Významná byla i jeho práce na kancionálech.

„Byl autorem duchovních písní, ale i redaktorem dvou kancionálů - kromě jazykové stránky se celému kolektivu podařilo vytvořit dílo na vysoké grafické úrovni, což pozvedlo prestiž jednoty. Důležité jsou i jeho polemiky - nejznámější je spis Filipika proti misomusům, který j chápán jako obrana proti nepřátelům vzdělanosti,“ řekla.

Slavného přerovského rodáka dnes v Muzeu Komenského připomínají staré tisky a publikace.

„Muzeum vlastní vydání Šamotulského kancionálu, a to první redakci z roku 1561, kterou Blahoslav řídil,“ dodala komenioložka z přerovského muzea.