Jméno „tatíčka“ Masaryka nese hned několik náměstí - v Přerově, Hranicích, ale i Lipníku nad Bečvou či Kojetíně.

Přerov má ale jedno specifikum - jde zde řada ulic, pojmenovaných po osobnostech odboje. V Přerově se buď narodily, nebo byly s městem na Bečvě jinak spjaté.

„Přerov měl vždy z čeho vybírat, protože se v našem městě narodila nebo tu působila řada významných osobností - máme rodáka Jana Blahoslava a ve zdejší bratrské škole učil Jan Amos Komenský. Z Přerova pocházejí také mnozí hrdinové odboje - například František Rasch, vůdce vzpoury námořníků v Boce Kotorské, po němž je pojmenováno celé náměstí,“ připomněl zastupitel Bohuslav Přidal, který se v minulosti zapojil do diskusí o názvech ulic ve městě.

Přerov má také ulici, připomínající jiného slavného rodáka - leteckého maršála Karla Janouška. Ve městě ale najdete i Vodičkovu ulici, aby se nezapomínalo na osud rodáka z Vlkoše Oldřicha Vodičky. Ten se zapojil do odboje proti nacistickému Německu a po únorovém puči byl podobně jako mnoho jiných západních vojáků zatčen komunistickou Státní bezpečností a umučen.

Přerované se dnes ale procházejí také po ulici Československých letců a po slavných osobnostech dnes vznikají úplně nové čtvrti. Jedna z ulic, jež vyrostla poblíž hvězdárny, třeba nese jméno legendárního českého stíhače Františka Fajtla.

Po umělcích i básnicích

Některé ulice v Přerově připomínají také umělce a básníky. Ve městě tak najdete Kainarovu ulici, pojmenovanou po přerovském rodákovi Josefu Kainarovi, ale i ulici Oldřicha Mikuláška - známého českého básníka, jenž působil jako redaktor Lidových novin a časopisu Host do domu. I on se narodil v Přerově.

Změny během historie

Názvy ulic se v historii měnily podle toho, kdo byl zrovna u moci.

„Jen málokdo si už vzpomene, že dnešní třída 17. listopadu byla před revolucí v roce 1989 třídou Lidových milicí. Také náměstí Přerovského povstání se kdysi jmenovalo Gottwaldovo. A třída Generála Janouška? Ta byla za totality Leninova,“ připomněl Bohuslav Přidal.

Asi největší boom přejmenování ulic zažilo město opravdu po roce 1989 - z nábřeží 1. máje se tak stalo Edvarda Beneše, z Fučíkovy ulice Macharova, z Pionýrů Bajákova a ze Spartakiádní Dr. Milady Horákové. Ulice Česko-sovětského přátelství se zase změnila na Seifertovu.

Historik Jiří Lapáček věnoval vývoji názvů ulic jednu z kapitol knihy Přerov v proměnách času. A poukazuje na to, že se o názvech ulic bouřlivě diskutovalo už v minulosti. Naši předkové měli dokonce v roce 1923 jasný „manuál“, jak na to.

„Městská rada si tehdy vytkla za jeden z úkolů odstranit veškeré názvy ulic, nesoucí přívlastky Malý a Velký, protože nejsou původem české. Přívlastky Malý a Velký prý vznikly otrockým překladem z němčiny,“ zmínil jednu zajímavost ředitel Státního okresního archivu v Přerově Jiří Lapáček.

O přejmenování Velké Kostelní ulice na Kratochvilovu rozhodl obecní výbor 27. ledna 1923. Návrh na pojmenování Malé Kostelní ulice po Aloisi Jiráskovi se ale tenkrát vrátil městské radě. Dnes je ale tato ulice přece jen Jiráskova.

A jak ukázal čas - němčinou inspirované přívlastky se v Přerově nakonec nepodařilo tak docela odstranit - a ve městě dodnes máme ulice Malá a Velká Dlážka nebo Velké Novosady.