„Do Přerova přišla zpráva o převratu nejprve telefonicky, když ji do redakce deníku Přerovský obzor zavolal z Prahy tamní dopisovatel Hajšman. Prvním Přerovanem, který se dozvěděl o vyhlášení samostatnosti, byl profesor gymnázia Josef Staněk,“ líčí historik Petr Sehnálek z Muzea Komenského v Přerově.

Kolem deváté hodiny večer 28. října 1918 byl telegram se zněním zákona o vyhlášení samostatnosti přijat Zdeňkou Koblihovou na poštovním úřadě na nádraží. Hned poté se úředník Jaroslav Kovařík vypravil k tehdejšímu starostovi města Matouši Havránkovi, aby mu sdělil senzační novinu.

„Úředník Otakar Štencl předával zprávu do všech dosažitelných poštovních úřadů na Moravě a jeho kolega Josef Jakubec vyhotovil opisy zákona. S nimi pak obešel restauraci akciového pivovaru v Komenského třídě, Kozánkovu kavárnu i Městský dům,“ popisuje.

Bujaré veselí a zpívání hymny

Ve městě propuklo bujaré veselí a lidé spontánně zpívali píseň „Kde domov můj.“

Příští den se převratové aktivity rozběhly také v ulicích Přerova. Domy a ulice zdobily prapory v národních červenobílých barvách, veřejné budovy a obchody lidé zbavovali symbolů monarchie.

„Několik stovek občanů se pak zcela spontánně shromáždilo před radnicí na náměstí, kde se provolávala sláva samostatnému státu. Jednatel Ladislav Elmer z přerovského Sokola, jenž patřil během převratu k nejdůležitějším organizacím, seznámil Přerovany se zněním prvního československého zákona,“ říká historik.

Převzetí moci do českých rukou

Hlavním úkolem bylo 29. října 1918 v Přerově převzetí moci do českých rukou - na okresním úřadě začal pracovat prozatímní český hejtman a na radnici byl ustaven Národní výbor pro okres přerovský, v jehož čele stanul lékárník a veřejný činovník Vítězslav Nečas.

Do služeb národního výboru se dali ihned Sokolové, kteří začali v krojích zajišťovat veřejnou bezpečnost a pořádek. Začala náročná práce, která spočívala v zajištění nádraží a udržení pořádku v dopravě, převzetí veškerého majetku nového státu či zřízení prvních českých dobrovolnických vojenských jednotek.

„Zřízení vlastní armády bylo nutné k udržení pořádku v prvotním poválečném chaosu. Na území naší země se totiž nacházeli vojáci všech národů někdejší monarchie, kteří se po skončení války chtěli co nejrychleji dostat domů. Obzvlášť silná kontrola musela být v obvodu velkých nádraží, jakým tehdy bylo právě to přerovské,“ uzavírá Petr Sehnálek.