V minulých dnech jim ale asi pořádně zatrnulo.

V únorovém vydání měsíčníku pro firmy a veřejnou správu, nazvaného Moravské hospodářství, totiž v článku Česko chce další jadernou elektrárnu autora Víta Smrčky hovoří Aleš John, šéf východoevropského centra Světové asociace jaderných elektráren, o tom, že v letech 2020 až 2025 by měl být postaven nový reaktor čtvrté generace.

Autor v článku dále zmiňuje, že odborníci hovoří o jediném místě, a to o Blahutovicích nad Odrou.

Ministr vše dementuje

Informace, která se dostala i do Jeseníku nad Odrou a jeho místních částí, vyvolala logické obavy, a tak se lidé začali obracet na povolaná místa. Jednou z oslovených byla i poslankyně Parlamentu České republiky Dana Váhalová ze Starého Jičína.

„Několik starostů mě s hrůzou oslovilo, že vyšel v novinách článek, který vypadal velmi věrohodně, a hovořil o tom, že za nějakých patnáct let u nás bude stát jaderná elektrárna. Tak jsem na toto téma udělala interpelaci na pana ministra průmyslu Kocourka a žádala jsem po něm vysvětlení,“ sdělila Dana Váhalová a podotkla, že podle odpovědi ministra mohou být obyvatelé ve zmíněné lokalitě a jejím okolí klidní.

Zároveň odkázala na webové stránky poslanecké sněmovny, kde je možno přečíst si její interpelaci i odpověď ministra průmyslu Martina Kocourka.

Ministr podává obšírnou odpověď, v níž popisuje současný stav jaderné energetiky u nás. Mimo jiné také uvádí, že s výstavbou dalšího významného energetického zdroje, ať už jaderného, plynového či jiného, lze počítat až po dostavbě jaderné elektrárny Temelín.

Stavět se nezačne před rokem 2040

„Ministerstvo průmyslu a obchodu neplánuje ani nepředpokládá, že by se v uvažovaných lokalitách započalo se stavbou jaderné elektrárny před rokem 2040,“ stojí v odpovědi ministra Kocourka.

„Pokud jde o zmíněný článek, uveřejněný v periodiku Moravské hospodářství, tak bych chtěl zdůraznit, že nereflektuje reálnou situaci. A vůbec ne na ministerstvu průmyslu a obchodu,“ pokračoval ministr, jenž dále uvedl, že v článku se tvrdilo, že v lokalitě Blahutovice bude postaven v roce 2025 demonstrační rychlý množivý reaktor Allegro o výkonu zhruba 500 megawattů.

Upozornil, že projekt evropského množivého jaderného reaktoru Allegro je ve stadiu počátečních příprav.

„Jeho cílem je zatím určit, zda tento typ reaktoru vůbec může být alternativou k sodíkovému rychlému reaktoru, a doposud není vůbec rozhodnuto, bude-li ve střední Evropě nebo někde jinde testován. V současné době není vyřešena ani technologie chlazení héliem, ani kvalifikace vhodných materiálů,“ doplnil ministr a dodal, že doposud není vyřešeno ani financování projektu.

„Jinými slovy chci říci, že článek v periodiku Moravské hospodářství se nezakládá na reálné situaci na ministerstvu průmyslu a obchodu a že občané Blahutovic z reaktoru Allegro nemusí mít v nejbližších padesáti letech určitě žádné obavy,“ uzavřel svou odpověď Martin Kocourek.

Starosta Jeseníku nad Odrou Tomáš Machýček už vnímá informace o jaderné elektrárně ve „své“ obci jako jakýsi kolorit.

„To se většinou začátkem roku vždy objeví nějaké zásadní informace a pak to zase utichne. Myslím si a věřím, že pokud tady elektrárna bude, tak za hodně dlouho,“ komentoval situaci jesenický starosta.

Co na to politici z Přerovska?

Přerovský senátor Jiří Lajtoch (ČSSD), který hájí i zájmy občanů části Novojičínska, o záměru na výstavbu jaderné elektrárny v Blahutovicích neslyšel. Proti projektu ale nic nemá.

„Nic konkrétního o tom zatím nevím, ale je jasné, že někde musí být elektrárna umístěna. Důležité je, aby z toho obec maximálně vytěžila, protože každý nový záměr má vliv na rozvoj obce,“ řekl v této souvislosti.

Deník se zeptal také na názor hranické starostky Radky Ondriášové (ČSSD). Blahutovice totiž leží od Hranic vzdušnou čarou pouhých deset kilometrů.

„Naposledy se k tomu město vyjadřovalo někdy v roce 2004. Pokud můžu mluvit sama za sebe, já osobně nejsem nepřítelem jaderné energie. Solární elektrárny ani další zdroje totiž nepokryjí spotřebu, kterou máme, a jaderné elektrárny jsou relativně čistým zdrojem pro získání energie. Na druhé straně ale chápu obavy lidí a rozumím tomu, že mají v paměti zafixované negativní věci, spojené s havárií v Černobylu,“ uvedla Ondriášová.

IVAN PAVELEK, PETRA POLÁKOVÁ–UVÍROVÁ