„Klidně někdy přijďte na celý víkend, nejlépe v zimě. V prosinci to bude přesně dvacet let, co manžel zemřel," říká manželka slavného plavce Pavlína Venclovská.

Píše se 30. červenec roku 1971 a pro Františka Venclovského se stává sen, který musel už jednou vzdát, skutečností.

„Poslední metry. Plave člověk, kterému před čtrnácti lety prorokovali invalidní vozík a dělali nad ním kříž. Jak se mohou všechna proroctví mýlit! Je pátek 30. července 1971. Je 16 hodin. Přesně. Na minutu, na vteřinu," tento odstavec knihy Františka Venclovského La Manche, můj osud, asi nejlépe vystihuje historický okamžik. Stopky se zastavily na čase 15.26 hodin.

František Venclovský byl voják a atlet, který patřil koncem padesátých let ke špičce československých boxerů.

Kvůli těžkému úrazu krční páteře ale musel se sportem načas přestat. I přes nejisté prognózy se sportovec tělem i duší začal věnovat otužování a dálkovému plavání.

Manželka legendárního přemožitele kanálu La Manche Františka Venclovského PavlínaZdroj: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Manželka legendárního přemožitele kanálu La Manche Františka Venclovského Pavlína. Autor: DENÍK/Petra Poláková-Uvírová

Kanál mu nedal spát

Československé úřady se snažil Venclovský přemluvit ke získání povolení přeplavat kanál La Manche od roku 1964. Teprve v roce 1970 se ale uskutečnil první pokus.

„Franta byl voják, ale armáda ho nechtěla pustit. Tak se naštval, šel rovnou za Husákem, a ten mu dal zelenou," líčí Pavlína Venclovská.

První pokus Františka Venclovského zdolat kanál La Manche byl neúspěšný – vyplaval z Francie, ale pro nepřízeň počasí a vyčerpání nakonec svůj sen vzdal.

I přesto tehdy k jeho neuvěřitelnému výkonu vzhlížel celý sportovní svět.

Výsledkem neúspěchu bylo nejen velké zklamání, ale také odhodlání, že se nevzdá.

„Poslouchala jsem to pořád dokola. Někdy se třeba v noci probudil a řekl mi: Já tam musím znovu jet. Tak jsem mu řekla, ať už mě s tím kanálem nerozčiluje a konečně jede. Zkrátka mu to nedalo spát," vzpomíná manželka slavného plavce.

Neměl sponzora, pomohla nemocná tchyně

Peníze na druhý pokus pokořit kanál La Manche mu tehdy půjčila maminka Pavlíny Venclovské.

„Po prvním neúspěchu neměl sponzora, protože už mu nikdo nevěřil. Maminka byla ale přesvědčena, že to zvládne. Řekla mu: Podívej se, pět tisíc mi dal Pán Bůh, pět tisíc jsem našetřila. Když mi těch pět tisíc vrátíš, budu ráda, když mi je nevrátíš, tak se taky nic nestane," říká.

Pavlína Venclovská měla v té době jiné starosti – byla těhotná a starala se o malou dceru. Procházela si těžkým obdobím, protože její maminka byla vážně nemocná.

„Celý národ slavil, ale pro mě to bylo smutné období. Maminka se ještě dozvěděla, že Franta kanál přeplaval. Přijel domů a ona čtrnáct dní nato zemřela," popisuje.

Učitel v tvrdosti a otužilosti

Manželka legendárního otužilce má všechny fotografie z té doby, ale také desítky dopisů od fanoušků a přátel, doma v krabicích.

Narazíte mezi nimi třeba na dopis od zpěváka Pavla Nováka, nebo fotografii dalšího přemožitele kanálu La Manche Jana Nováka.

„Svému velikému sportovnímu vzoru a učiteli v tvrdosti a otužilosti," napsal Venclovskému věnování Jan Novák.

František Venclovský se stal pro sportovce v Československu ikonou.

„Jeho úspěch asi nejlépe zachycuje fotografie dotyku. Angličané byli překvapeni, že Franta vyšel z moře sám bez cizí pomoci a ještě utíkal po břehu. Tehdy řekl ta památná slova: Já su tak šťastné. Na všech fotkách je rozesmátý, ale když jsem ho viděla po tom prvním neúspěchu, byla to hrůza. Nemohl mluvit a skoro neviděl," vybavuje si Pavlína Venclovská.

Moři odevzdal vše

Ještě ve večerních hodinách přináší britská televize zprávu o prvním Čechoslovákovi, který přeplaval kanál La Manche, doprovázenou záběry z konce plavby. Tu zachytil svou kamerou Pavel Křížek. Přicházejí první gratulace nejen z domova, ale i ze zahraničí.

Poslední okamžiky asi nejlépe vystihuje jedna z kapitol knihy La Manche, můj osud!

„Na lodi jsou přesvědčeni, že to dnes dopadne dobře. Poslední silný proud plavce neohrožuje. Rve se dál, jen červený plamínek v koutku úst svědčí o nezměrném úsilí. Jako minci za mincí vybírá z nastřádaného pokladu dlouhých let – nekonečných hodin, kdy píle, poctivost, neústupnost, skromnost a odvaha dovršily míru talentu. Je chladná voda…má to těžké… ale je prima! Doplave? Bílé skály už zvou, monumentální transparent přírody."

František Venclovský odevzdal moři vše.