„Zájemci tu najdou na dvou patrech čtyři kanceláře různých velikostí, je tu konferenční sál až pro šedesát lidí, který je možné využívat na pořádání workshopů. Součástí je i nahrávací studio, coworkingový prostor a místo pro relaxaci,“ představil Filip Navrátil, manažer In-hubu v Přerově.

Dvě zasedací místnosti nesou jména významných přerovských podnikatelů - zakladatele tradice výroby kufrů v Přerově Karla Zejdy a Terezie Hrubé, majitelky továrny na čokoládu.

„Tím nejzajímavějším jsou v budově kreativní dílny. V jedné je k dispozici nářadí - vrtačka, bruska nebo řezačka, jsou tu i mikroskopy a osciloskopy. V technologické dílně lidé najdou 3D tisk, 3D skener a výkonné počítačové sestavy,“ doplnil.

Park na náměstí Svobody v Přerově je dnes ve velmi zanedbaném stavu.
Do nové podoby náměstí Svobody v Přerově promluví i občané

Ostrý provoz od července

Kanceláře si mohou pronajmout soukromé osoby.

„Podmínkou je, aby to byla začínající inovativní firma, která zde bude mít zázemí pro svůj růst. Podmínky jsme volili tak, aby byly prostory finančně dostupné. Vstup na celý den v coworkingu vyjde na 300 korun, a pokud si někdo bude chtít pronajmout místo a mít tam nepřetržitý přístup, zaplatí 2 700 korun měsíčně. Když někdo nepotřebuje stálé místo, zaplatí 1 600 korun,“ upřesnil.

Ostrý provoz zahájí In-hub 3. července.

Na myšlence komunitního prostoru, podporujícího inovativní podnikání, spolupracuje s Inovačním centrem Olomouckého kraje od počátku město. Zchátralý objekt Blažkova domu, který je v jeho majetku, prošel náročnou rekonstrukcí za 72 milionů korun. Městu se na tuto akci podařilo získat dotaci 37 milionů korun z Ministerstva průmyslu a obchodu.

„Ještě předloni tu byl zanedbaný dům, kterému hrozila demolice. Dnes je naopak chloubou náměstí. Jsem rád, že se zde budou potkávat začínající podnikatelé s těmi zkušenějšími. Když má člověk osmnáct let, je složité otevřít si kancelář, sehnat peníze a začít podnikat. Potřebuje poradit - a v tom by mohl mladým lidem pomoci právě tento prostor,“ řekl přerovský primátor Petr Vrána (ANO).

Okolí přerovského nádraží volá po revitalizaci. Řada budov je v dezolátním stavu a lokalita je dnes spíše ostudou města, než jeho vstupní branou.
Lesk a bída přerovského nádraží. Lidovka, herny i nový romský klub

Okresní hospodářská komora v Přerově vidí velký potenciál ve spolupráci se středními školami.

„Ať už jsou to průmyslové školy v Přerově a Hranicích, nebo elektrotechnická v Lipníku. Hlavním cílem je, abychom studenty motivovali k tomu, aby v regionu zůstali a začali zde podnikat,“ shrnula Andrea Hošťálková, ředitelka Okresní hospodářské komory v Přerově.

Workshop pro studenty a firmy bude mít 20. června v Inovačním hubu i firma Sensio, která slaví úspěchy ve světě se svým projektem My cello. „Kolegové povedou dílny s teorií i praktickou ukázkou,“ přiblížil jednatel firmy Jan Tobolík.

Přerovský In-hub zapadá do dlouhodobé strategie Inovačního centra Olomouckého kraje podporovat jednotlivé regiony kraje pomocí cílených projektů.

„V Přerově jsme nejdál. Otevíráme hub, který je co do nabídky a šíře služeb ve srovnání s podobně velkými městy unikátním projektem v celé republice. Věřím tomu, že může podobný vyrůst i v jiných městech - Šumperku nebo Prostějově,“ uvedl Tomáš Dostál, ředitel Inovačního centra Olomouckého kraje.

Nové zídky o celkové délce 750 metrů zamezí nejen průniku vody z řeky Bečvy, ale také průsakům podzemních vod. Foto: Magistrát města Přerova, se svolením
Nové zídky za více než 72 milionů ochrání Přerov před padesátiletou vodou

Velký potenciál vidí v In-hubu i náměstek olomouckého hejtmana Jan Šafařík. „Nový In-hub je pro Přerov přínosem. Jde totiž o region, kde žije řada šikovných lidí, a jenž má velký inovační potenciál. Jsem rád, že jim hub jejich vize může naplnit,“ uzavřel.