Od začátku srpna vytvářel se čtyřmi dalšími kolegy nový led, jehož výroba trvala tři dny.

„Místo klasické vody používáme destilovanou, ta totiž mrzne třikrát rychleji a led je pak čistší. Destilovanou vodu si vyrábíme sami, máme vlastní úpravnu vody, reverzní osmózu," vysvětluje Blažek.

Vodu nejdříve stříká na betonový podklad hadicí, dokud nemá ledová plocha tloušťku více než jeden centimetr a neschová tak čtyři teploměry měřící teplotu u betonu. Teprve poté může konečně vyjet s rolbou. Kromě dvou stávajících přibyla do ledařské stáje třetí rolba, kterou pořídili na novou sezonu.

„Vodu zahříváme na čtyřicet až padesát stupňů, protože teplá voda paradoxně mrzne rychleji než studená. S rolbou jezdíme každou půlhodinu až třičtvrtěhodinku, podle toho, jak rychle vše mrzne," objasňuje Petr Blažek s tím, že ideální výška ledu se pohybuje mezi třemi až čtyřmi centimetry. Pak už jej nikdo neprorazí a navíc se lépe chladí.

V Přerově na zimním stadionu pořídili novou rolbu

Nová rolba přerovského zimního stadionu. Foto: DENÍK/David Klein

Nepřímé chlazení

Na přerovském stadionu používají nepřímé chlazení.

„Pod hřištěm vedou trubky s nemrznoucí kapalinou ethylenglykolem, kterou ochlazuje čpavek. Dřív se čpavek pouštěl přímo pod hřiště a chlazení tak bylo rychlejší, současná technologie je ovšem bezpečnější," vysvětluje.

Kromě teploměrů pod ledem kontrolují stav chlazení ještě čtyři další infračervené teploměry měřící stav přímo u ledu. „V rohu, v němž jezdí rolba poslední kolo, zůstává nejdéle teplá voda, proto je teploměr z tohoto rohu určující pro regulaci chlazení," komentuje Blažek činnost počítače, který má na starost kontrolu hřiště a jeho udržování.

Ledaři počítač sledují ve velíně. Zadávají mu pouze požadovanou teplotu chlazení, ostatní procesy ovládá stroj samostatně.

„Při tvorbě nového ledu se chladí na mínus pět stupňů Celsia, v sezoně stačí teplota mínus tři stupně," prozradil.

Hokejisté bruslí, i když se led vyrábí

Hokejisté se dostanou na ledovou plochu už při její výrobě.

„Pouštíme je tady na rozbruslení a menší trénink asi na dvacet minut. Vrstvy se totiž lépe spojí, když jsou v nich rýhy. Ne každý má ovšem zájem bruslit na takovém tenkém a mokrém ledu," říká Blažek o hřišti, na kterém byly v pondělí ráno pouhé dva centimetry zmrzlé vody.

Na zimním stadionu funguje recyklace. Proježděná vrstva ledu, kterou rolba odstraňuje, se rozpustí, pročistí filtry, ohřeje na padesát stupňů a opět se použije k zarovnání hřiště. Přirozeně dochází k úbytku vody, při vysokých venkovních teplotách se hodně odpařuje. I tak ovšem její opětovné používání znamená značnou úsporu, na jednu klasickou úpravu hřiště se spotřebuje necelý kubík vody.

Po dvou sezonách, kdy pracoval jako ledař, není pro Petra Blažka výroba ledu žádným uměním.

„Ze začátku to byl nápor. Tehdy jsem si říkal, že by mi nevadilo stát se chobotnicí. Jízda na rolbě vyžaduje nejen řízení a vybírání zatáček, ale také pouštění vody, ovládání hydrauliky a nožů k seříznutí starého ledu. Teď už mi to problém nedělá," svěřuje se. S ledovou plochou, kterou tvoří, je spokojený. A navíc i od hokejistů na ni slyší jen samou chválu. 

Autorka: Martina Vrtělová