Emanuel Zahradníček byl nadaným studentem přerovského gymnázia, měl rád hudbu, hrál na housle a jeho zálibou byla i astronomie. Po maturitě v roce 1929 odešel studovat do Prahy na přírodovědeckou a filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.

„V roce 1933 narůstaly aktivity českých fašistů včetně jejich mládeže. Fašisté přistoupili k rozsáhlé propagandistické kampani v rámci takzvaného Týdne fašistické mládeže a 5. dubna 1933 se konala ve společenském sále na Slovanském ostrově v Praze schůze českých fašistů - Národní ligy,“ líčí historik Petr Jirák ze Státního okresního archivu v Přerově.

Prorazili mu lebku

Schůze se ale stala pro Emanuela Zahradníčka, který se jí zúčastnil spolu s jinými levicovými studenty, osudnou. Fašisté nechtěli v sále se svými odpůrci diskutovat, ale napadli je pendreky a židlemi.

„Zahradníček byl těžce zraněn do hlavy úderem židlí a musel být převezen na kliniku v Praze. Po pár dnech odjel zraněný student k rodičům do Přerova, kde se jeho stav prudce zhoršil. Nakonec skončil 12. dubna v nemocnici a o dva dny později na následky zranění zemřel,“ popisuje.

V lékařské zprávě se uvádí, že dostal úder tupým předmětem do temene hlavy, přičemž mu byla proražena lebka a způsoben krevní výron spánkový, po němž následoval hnisavý zánět mozkových blan. Rána musela být vedena přímo a s takovou prudkostí, že prorazila lebku na 15 milimetrů hluboko.

Pohřeb se stal protifašistickou demonstrací

Pohřeb Emanuela Zahradníčka, který se konal 16. dubna 1933 v Přerově, se stal velkou protifašistickou demonstrací.

„Podle dobových novin čítal průvod na tři tisíce osob a vydal se od Spolkového domu přes Komenského třídu a Šířavu až na městský hřbitov. V den velkolepého pohřbu vyšla v regionálních novinách báseň Umírající, kterou napsal Oldřich Mikulášek,“ připomněl historik.

Nejednalo se o jedinou báseň, věnovanou Zahradníčkovi, protože v květnu 1933 byla v časopise sociálně demokratických studentů publikována báseň Jaroslava Seiferta, nazvaná Smrt na jaře.

Emanuel Zahradníček bývá často označován jako první oběť fašismu v Československu a svádí k tomu i datum jeho úmrtí - duben 1933, tedy měsíc po nástupu Hitlera k moci. V případě úmrtí Zahradníčka se ale jedná o oběť českých fašistů, nikoliv nacistů, natož německých.

Hrob i pamětní deska

„Oběť studenta Emanuela Zahradníčka připomíná v Přerově pamětní deska, umístěná v budově Gymnázia Jakuba Škody, a jeho hrob patří k padesáti hrobům na zdejším městském hřbitově, na jejichž existenci upozorňuje informační tabule za vchodem,“ upřesňuje Petr Jirák.

Podle historiků nebyl nikdy vypátrán ten, kdo Zahradníčka smrtelně udeřil židlí do hlavy. Členové Národní ligy včetně pořadatelů schůze se zřejmě navzájem dobře kryli.