Mezi prvními se zobrazuje například státní či datová hranice. Město ležící v údolí Moravské brány se ve své kategorii zobrazuje na druhém místě, po Hranicích u Aše.

I proto, že v republice existují tři obce s názvem Hranice a pět částí obce nesoucích stejné jméno, bývá město nezřídka označováno jako Hranice na Moravě. To je však pouze název železniční stanice.

O tom by mohli vyprávět třeba zaměstnanci pošty. Na pohlednicích a obálkách se denně setkávají s tím, že adresát bydlí v neexistujícím městě. Zda mají zásilku doručit do Hranic v Čechách nebo na Moravě zjistí jednoduše podle poštovního směrovacího čísla.

Zásadní problém, proč lidé uvádějí špatnou adresu, je zřejmě rozdílný oficiální název města a železniční stanice. Ta je pojmenován Hranice na Moravě,abynedošlokzáměně se stanicí Hranice v Čechách, kde je oficiální název obce takéjenHranice.

„Podobných případů lze najít v naší železniční síti poměrnědost. Někdyje rozlišení shodných jmen už v úředním názvu obce, jako například Teplice nad Bečvou a Teplice nad Metují. Podkrušnohorské lázně Teplice jsou však v jízdních řádech uváděny jako Teplice v Čechách,“ informoval Jiří Šťastný ze Správy železničníadopravnícesty.

Dále zmínil desítky podobných případů z celého území České republiky, jako například Benešovu Prahy, který je úředně pouze Benešovem, a Benešov nad Ploučnicí, jehož oficiálnín ázev je shodný. Existují i města a obce s ještě vyšší četností stejného názvu. Horka, Hrádek a Ústí figuruje v železničních jízdních řádech hned čtyřikrát.

Se špatným názvem města se často setkává i jeho starosta Miroslav Wildner, který chybující upozorňujenaskutečné pojmenování.

„Mnohdy se to objeví i na různých důležitých projektech. My pak musíme velice rychle a razantně říct, že takhle to nepůjde, protože by mohlo dojít k problémům,“ podotkl Wildner.

Názvu Hranice předcházelo jméno Weisskirchen (v překladu bílý kostel), zřejmě podle kostelíčka nebo vápence a dominantního kostelu na dnešním Masarykově náměstí.