Helfštýn baví a táhne davy. Nejlepší sezona za dvacet let, říká kastelán

Po rekonstrukci renesančního paláce a pandemii očekává kastelán Jan Lauro jednu z nejlepších sezon za posledních dvacet let.

Už první tradiční akce sezony, kterou odstartovaly Velikonoce na hradě a pokračovala Festivalem vojenské historie či Helfštýnskou poutí naznačily, že je o návštěvu hradu obrovský zájem. Potvrzují to i čísla?
Jednoznačně. Od ledna do června letošního roku prošlo branami hradu na 48 260 lidí, zatímco za stejné období loňského roku jich bylo 18 851. V jarních měsících jsme byli pod velkým tlakem zájezdů a školních výletů - denně se tu vystřídalo sedm až deset výprav tříd a hrad byl pořád plný. Přes léto bude záležet hlavně na zájmu rodin a akcích, které pořádáme. Já osobně si ale myslím, že to bude jedna z nejlepších sezon za posledních dvacet let.
Jedním z důvodů je, že se rozšířila debata na poli široké veřejnosti a došlo k obrovské medializaci projektu rekonstrukce renesančního paláce. Máme za sebou první zkušební sezonu, kdy si každý návštěvník vyfotil na mobil obrázek a kobercově to rozšířil mezi všechny své známé. Zájem se přehoupl i do odborné sféry, kdy akademici, stavební historici, historici umění a archeologové debatují, zda to bylo správně, co se povedlo, a co se nepodvedlo. To nám zase velice pomáhá v těch odborných kruzích.

Odstartovali jste zážitkové prohlídky s názvem Palác žije, které mají přiblížit nově zrekonstruovaný palác všemi smysly - hmatem, čichem či zrakem. Jak jsou úspěšné?
Ta první - čichem - byla spojená s nočním kováním, takže to byl pro nás příjemný provoněný večer. Lidé vnímají s nadšením, když jsou v atraktivním prostředí v atraktivních nočních hodinách. Tato první prohlídka nebyla oproti ostatním na rezervaci, takže jsme byli docela zaskočeni. Běžně chodí na noční kování tak sto padesát lidí, když ale letos branou procházel devítistý návštěvník, bylo to velké překvapení. Méně příjemně zaskočený byl pan hospodský, který už neměl co prodávat (smích).
Další díl cyklu s názvem Palác žije chutí si lidé užijí v sobotu 16. července. Tato prohlídka je spojená s degustací vína, a proto jsou skupinky menší a cena poměrně vysoká. Návštěvníky čeká prohlídka hradu zakončená ochutnávkou vín z vinařství Dvůr pod Starýma Horama, cimbálovka a šermířské souboje. Víme, že to funguje skvěle, protože loni to byla pocitově jedna z nejlepších akcí.

Dřevorockfest nabídl parádní rockovou jízdu. Takto bavil tisíce lidí

Jak přiblížíte renesanční palác zrakem?
Exkluzivní noční prohlídky se konají 30. července od devíti hodin večer do půlnoci, a to každou celou hodinu. Součástí programu je vystoupení šermířů z Adorea, kteří tomu vdechnou dynamiku, aby se návštěvníci dostali do jiného modu vnímání památky. Na shrnutí stavebního úsilí na vrcholu hradního kopce naváže autorské dílo Jana Adamuse. Ten nám už loni připravil čtyřminutový abstraktně příběhem propojený sled obrázků, do kterého vtáhl konstrukční budování domu, zemské živly, Boha ohně a podobně. Není to kontinuální čtyřminutové vyprávění nějakého příběhu, který má jasný začátek a konec. Spíše jde o sled motivů, a ten v člověku vytvoří nějakou emoci. Vše je fixováno na architekturu toho domu, takže každé okno, dveře a stavební detail má nějaký význam a je vytažen vizuálním uměním ven. Dáváme panu Adamusovi volnou ruku, protože je to osvědčený tvůrce a jeho práce jsou na špičkové úrovni. Vždy nechá promluvit nejen svůj díl práce, ale i renesanční palác tak, aby se mohli návštěvníci zaměřit na stavebně důležité detaily. Ať už se rozzáří okno, nebo jím projde bájná postava, či bude palác stavět a zase bořit. V každém případě se dá očekávat úžasný zážitek.

Měsíc srpen je na Helfštýně každoročně ve znamení setkání mistrů černého cechu. Po tradičním Kovářském fóru se mohou návštěvníci těšit na celosvětové setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Už víte, z kolika zemí dorazí?
Týdenní Kovářské fórum začíná v sobotu 20. srpna v 18 hodin a tentokrát jeho zahájení proběhne v moravském duchu, takže bude součástí ochutnávka burčáku i hudba. Autorem díla bude Radomír Bárta, což je umělec, který přistupuje ke kovu trochu jinak. Zaměřuje se na práce s nerezovou ocelí a jeho typickým rysem je, že kombinuje nerezovou ocel se sklem, kameny a různými typy nerostů. Kvality, které do toho vnáší, jsou vždy založeny na struktuře kovu, která reaguje na strukturu přírodního materiálu. Jeho práce jsou známé po celém světě. K ruce si přizval i další tvůrce - například Ondřeje Gélu, který před lety vytvořil na Kovářském fóru skulpturu draka, ale tým doplní i zahraniční kováři z Belgie či Francie. Pracovat budou od neděle do pátku a nový exponát bude instalován přímo v renesančním paláci.

FOTO: Helfštýnská pouť lákala i za deště. Na hrad dorazily davy

Loňský Hefaiston poznamenala pandemie, takže zahraničních účastníků bylo o něco méně. Mohou se návštěvníci letos těšit opět na celosvětové setkání v rozsahu, na jaký byli v minulosti zvyklí?
Slavíme jubileum, čtyřicátý ročník. Pokud zase nebude někdo chtít účastníkům Hefaistonu nasadit respirátor a nebude od nich vyžadovat očkovací průkaz, tak věřím tomu, že kováři s radostí dorazí. Pro nás ale není důležité, jestli přijede sto nebo pět set uměleckých kovářů. Záleží nám na tom, aby se kováři vzájemně setkali a společně sdíleli svou vášeň pro kov. V tom je pravé kouzlo Hefaistonu. Už dopředu ale víme, že přátelé z Ukrajiny místo kladiv svírají v pažích samopaly a kolegové z Ruska mají také jiné starosti.

Hefaiston slaví čtyřicátiny. Chystáte na oslavy něco speciálního?
Určitě upečeme dort (smích). Nevíme ale, jaká bude situace v srpnu. Uhlí na českém trhu téměř není, kovy šly o sto procent nahoru, doba je složitá a užíváme si každou příležitost, kdy se můžeme potkat. Všechny tedy srdečně zveme - Hefaiston se letos koná od pátku 26. do neděle 28. srpna. Hlavní program pro širokou veřejnost je v sobotu a v neděli.