Nejvíce peněz na lůžková oddělení proudí z Všeobecné zdravotní pojišťovny, největší pojišťovny svého druhu v Česku, do olomoucké fakultní nemocnice. Nejdražší postel mají pacienti v Hranicích.

Vyplývá to z údajů o nákladech všech regionálních nemocnic na akutní lůžkovou péči v loňském roce, které Deníku poskytla Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).

Fakultní nemocnice obdržela v loňském roce 1,3 miliardy korun, což je zhruba o 300 milionů více než v roce 2003. Nárůst však nikoho ve VZP nepřekvapil. Její mluvčí Jiří Roda uvedl, že vyšší náklady na jedno lůžko vyplývají z toho, že nemocnice poskytuje v mnoha oborech specializovanou a tedy i poměrně drahou léčbu.

„Netýká se to pouze onkologických diagnóz, ale například i polytraumat či transplantací,“ uvedl mluvčí fakultní nemocnice Egon Havrlant. „Přibližně 70 až 80 procent pacientů, o které pečujeme, přebíráme z ostatních nemocnic v kraji a v některých případech i ze zdravotnických zařízení za jeho hranicemi,“ dodal Egon Havrlant v reakci na nejvyšší náklady na lůžkovou péči v regionu.

Při prostém přepočtu nákladů stojí ročně jedno lůžko ve fakultní nemocnici 0,91 milionu korun. V Olomouckém kraji jsou i dražší. Například hranické nemocnici VZP loni zaplatila 166,3 milionu korun za lůžkovou péči.

Pokud tuto částku vydělíte počtem 144 akutních lůžek, vyjde na jedno z nich ročně 1,15 milionu koruny. Ředitel hranické nemocnice Eduard Sohlich však údaje poskytnuté zdravotní pojišťovnou zpochybnil.

„Za loňský rok nám zaplatila VZP za akutní péči méně. Navíc takový přepočet vyznívá v neprospěch zařízení, která se rozhodla zrušit méně vytížená lůžka,“ uvedl ředitel hranické nemocnice Eduard Sohlich.

V absolutních číslech loni obdržela druhou nejvyšší sumu od VZP soukromá nemocnice v Šumperku: 353 miliony korun na 523 lůžek.

Třetí „nejdražší“ byla přerovská nemocnice s 315 lůžky, která na akutní lůžkovou péči potřebovala 291 milion korun, což je v přepočtu 0,92 milionu korun na jednu postel. „Není to údaj, který má komplexní vypovídací schopnost,“ reagoval ředitel přerovské nemocnice Zdeněk Horák.

Už dříve zde zahájili změny na lůžkových odděleních. „Z původních 552 lůžek jsme jejich počet snížili na 315 akutních. K tomu patří ještě devadesát v léčebně dlouhodobě nemocných. Zrušili jsme například kožní lůžkovou stanici, některé obory jsme sloučili,“ uvedl ředitel Horák.

Další snižování nedostatečně využívaných lůžek již ohlásil nový provozovatel nemocnic v Přerově, Prostějově a Šternberku – Středomoravská nemocniční, která patří do rodiny společnosti Agel ocelářského magnáta Tomáše Chrenka.

Také mluvčí VZP Jiří Rod přiznává, že náklady vypočítané vydělením nákladů na lůžka a jejich počtem nejsou zcela přesné. „U některých nemocnic uvádíme náklady včetně plateb za ambulantní péči poskytovanou nemocnicí, která nemá s nemocničními lůžky nic společného,“ vysvětlil.

Přestože podle čísel o platbách, které pojišťovna Deníku poskytla, vypadá některá z nemocnic „draze“, ještě to nemusí znamenat, že to tak platí i ve skutečnosti.

„Abychom toto mohli s jistotou říci, je třeba posoudit další faktory: strukturu, rozsah, náklady na poskytovanou péče a podíl ambulantní činnosti nemocnice,“ upozornil Rod.

Proč tedy VZP zjišťuje, za kolik léčí jednotlivé nemocnice její pacienty, když mohou být čísla takhle ošidná?

„Do budoucna chceme přednostně nakupovat zdravotní služby tam, kde je budou poskytovat v požadované kvalitě a za konkurenceschopnou cenu. Nechceme utrácet peníze pojištěnců za služby předražené nebo ke kterým existují stejně kvalitní, ale podstatně levnější alternativy,“ dodal Rod.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z PŘEROVSKA

Moje PřerovskoSportKulturaPodnikáníČerná kronika