Autor čerpal z historických dokumentů řady archivů - nejvíce z archiválií Státního okresního archivu v Přerově a Moravského zemského archivu v Brně. Kromě archiválií využil také knihy, odborné studie, články nebo dokumenty ve vlastnictví soukromých osob. Už v roce 2009 Petr Jirák publikoval ve sborníku Státního okresního archivu studii o odbojáři Rajmundu Navrátilovi z Kojetína, a od té doby zpracoval řadu dílčích témat se vztahem k protinacistickému odboji. Velmi často se jednalo právě o studie a články, týkající se oblasti někdejšího okresu Kojetín.

Území tohoto okresu bylo v roce 1960 rozděleno mezi okresy Přerov, Prostějov a Olomouc. Jirák zpracoval také knihy o protektorátním Kojetíně a Tovačově. „Po publikování knihy o historii partyzánské skupiny z Velké Bystřice, která vyšla v roce 2020, jsem se rozhodl završit novou publikací dlouholetou badatelskou činnost v oblasti druhého odboje na Kojetínsku. Výsledkem je kniha Navzdory všem překážkám, která se podrobně věnuje všem významným odbojovým uskupením v této oblasti,“ líčí autor Petr Jirák. Publikaci vydalo nakladatelství Svět křídel v Chebu.

Přerované uctili ve středu 8. května na několika místech oběti druhé světové války. Na krvavě potlačené Přerovské povstání vzpomínali lidé na Městském hřbitově, ale také v Želatovské ulici.
Přerov povstal jako první v zemi. Na oběti potlačené vzpoury lidé nezapomněli

Podle něj se jednalo o ilegální okresní organizaci KSČ s centrem v Kojetíně, několik skupin odbojové organizace Obrana národa, v pozdějších letech protektorátu pak šlo o Moravskou rovnost, zpravodajskou organizaci Viktor či partyzánskou skupinu Jermak-Volkov (Porošin), která měla sice základnu a zázemí na Prostějovsku, ale menší část svých diverzních akcí uskutečnila v únoru až dubnu 1945 na území soudního okresu Kojetín.

„Kromě partyzánských akcí z konce války byly na Kojetínsku prováděny zejména tyto formy odbojové činnosti - výroba a distribuce ilegálních tiskovin, zpravodajská činnost, menší sabotáže a podpůrná činnost ve prospěch příbuzných vězněných osob a podobně. V případě partyzánských akcí se jednalo o šest výbuchů na železničních tratích v okolí Nezamyslic, přepadení četnické stanice v Doloplazech či skladu výbušnin kamenolomu za Pivínem,“ popsal Jirák.

Dušičkový pochod napoleonských vojsk si v sobotu užili návštěvníci, kteří vyrazili do Dřevohostic.
Napoleonská vojska se vydala z Dřevohostic na Dušičkový pochod

Některé kapitoly jsou věnovány mimořádným událostem - mimo jiné podporovatelům výsadku S 1/R, který seskočil v září 1941 u Dřínova, přestřelce odbojáře Karla Bolfa s gestapem ve Věrovanech v srpnu 1943, dopadení postřeleného partyzána Stanislava Mikoláška v květnu 1944 nebo případům, kdy bylo více než deset rodáků a obyvatel okresu popraveno v průběhu druhého stanného práva v květnu a červnu roku 1942.

„Publikace věnuje pozornost také individuálnímu odporu proti německým okupantům. Do této kategorie spadají případy, kdy nezjištěné osoby zejména v Tovačově a jeho blízkém okolí vytrhávaly na jaře 1939 dopravní značky s česko-německým uvedením názvu obce. V průběhu druhé světové války docházelo ke krátkodobému i delšímu ukrývání různých osob, nejčastěji uprchlíků z totálního nasazení nebo uprchlých sovětských zajatců, byl ale zaznamenán i případ ukrývání sestřeleného amerického letce,“ řekl Petr Jirák.

V těchto místech na Žerotínově náměstí by se mohly kameny zmizelých objevit.
Kameny zmizelých připomenou pohnutou historii přerovských židů

Součástí publikace jsou i dva dodatky. První pojednává o vybraných rodácích ze soudního okresu Kojetín, kteří se do odboje zapojili v jiných částech protektorátu, druhý stručně vypráví o pěti vybraných rodácích, zapojených do odboje v řadách československých vojenských útvarů v zahraničí.

V obou dodatcích jsou zmíněny i některé velmi významné osobnosti druhého odboje, například Edmund Klímek, Josef Raiskup, Jaroslav Himr nebo Ondřej Mézl. Text knihy obohacují také četné obrazové přílohy - fotografie, pohlednice, faksimile archiválií.

Raška zajišťoval distribuci ilegálního tisku

Jedním z výrazných odbojářů z Kojetína byl Jaroslav Raška, který se narodil 19. srpna 1915 v Dubu nad Moravou. Po smrti otce se odstěhoval spolu s matkou do Kojetína, kde absolvoval obecnou i měšťanskou školu. Měl velmi špatný zrak, a proto prodělal sedm očních operací. Začátkem třicátých let se vyučil zahradníkem a absolvoval dvouletou hospodářskou školu v Kojetíně. Později pracoval v kamenosochařské dílně svého otčíma a zároveň se živil jako pojišťovací agent.

Socha Rudoarmějce v Želatovské ulici v Přerově
Socha Rudoarmějce v Přerově zůstane, rozhodli zastupitelé

Do protinacistického odboje se možná zapojil už v počátcích protektorátu, ale skutečně doložená je až jeho účast v odbojové organizaci Moravská rovnost. Tato organizace se zabývala především výrobou a distribucí stejnojmenné komunisticky orientované ilegální tiskoviny.

Raška se stal v roce 1942 vedoucím představitelem Moravské rovnosti v Kojetíně a okolí. Z této pozice zajišťoval zejména distribuci ilegálního tisku, peníze za to vybrané sloužily k podpoře rodin perzekvovaných osob. Činnost organizace byla odhalena na podzim roku 1943, v prosinci téhož roku byl Raška zatčen, a poté vyslýchán. Trest smrti nařízený nacistickou justicí byl na Raškovi vykonán 24. ledna 1945 ve věznici ve Vratislavi.