Bylo na co se dívat. Už první zastávka u nádražní budovy představila kdysi slavný Světelný palác, jenž vyprojektoval brněnský funkcionalistický architekt Bohuslav Fuchs. Dnes už si oprýskané fasády vedle bývalého hotelu Grand nikdo nevšimne.

„Je smutné, že přestože je dům památkově chráněný, na první pohled se do jeho oprav vůbec neinvestovalo,“ posteskla si Martina Mertová ze sdružení Za krásnou Olomouc, která účastníkům exkurze do minulosti jednotlivá díla představovala. Stejného zapomnění se dočkal i bývalý hotel Lipner v těsném sousedství. V minulosti přitom patřil k nejhonosnějším ve městě.

Když se ptám známé architektky Aleny Šrámkové, zda se dá vůbec napravit truchlivé dědictví, které po sobě v Přerově zanechali totalitní budovatelé, její odpověď nepřekvapuje.

„Potřebovalo by to vzít rejžák a všechno vydrhnout. Šlapat se musí pomaloučku, opatrně, ale hodně,“ odpověděla na otázku, jak znovu uvést architekturu města do původního stavu.

Přerov v minulosti proslavila řada zajímavých staveb – kromě funkcionalistické sokolovny to byla i méně známá díla.

Zejdův dům s lodním kýlem

Jen domy v ulici Čapka Drahlovského, kde jsou nyní ordinace lékařů, navrhovalo několik různých architektů – mimo jiné Robert Motka, Josef Jandásek nebo Otakar Cibulka.

Zdejší evangelický kostel je ale dílem německého tvůrce Otto Kohlmanna.

„Z hlediska architektury Přerova je stavba kostela z roku 1907 první vlaštovkou, která svědčila o tom, že úroveň architektury půjde nahoru. To se ve 20. a 30. letech potvrdilo,“ řekl Rostislav Švácha z Ústavu dějin umění pražské Akademie věd. Pozdější přístavbu kostela vyprojektoval známý architekt Alois Pilc.

Asi nejvíce údivu vzbudil u účastníků procházky funkcionalistický vzhled bytového domu v Bartošově ulici, obloženého travertinem.

„Nechal jej postavit továrník Karel Zejda, jenž ve třicátých letech rozšiřoval podnik. V roce 1936 pozval do Přerova manžele Oskara a Elly Oehlerovy, kteří netradiční stavbu s atypickým lodním kýlem navrhli,“ řekla průvodkyně památkami Martina Mertová.

I Přerov dokáže být moderní

Další zastavení bylo před Střední průmyslovou školou v Havlíčkově ulici, již navrhl v roce 1932 přerovský stavitel a profesor zdejší mistrovské stavitelské školy Vlastislav Chroust.

„Ten postavil také pavilon na výstavě soudobé kultury v Brně v roce 1928, kde město zviditelnil a ukázal, že i Přerov dokáže být moderní,“ podotkl Rostislav Švácha.