Bůh ohně a kovářství Héfaistos dal o sobě na letošním celosvětovém setkání uměleckých kovářů na Helfštýně pořádně vědět. Nejen, že se mistři černého řemesla potili u rozpálených výhní, ale protože rtuť teploměru vystoupala přes třicítku, připadali si jako v ohni také návštěvníci, šplhající na hrad.

Jen v sobotu jich dorazily tisíce. Dvaačtyřicátý ročník celosvětového setkání uměleckých kovářů Hefaiston bude zřejmě lámat rekordy - jak v návštěvnosti, tak počtu účastníků.

„Hefaiston trvá od pátku do neděle a kováři na hrad přijíždějí kontinuálně, přesné číslo tedy budeme znát až v neděli. Každá země, která sem přijede, má ale na nádvoří vystavenou svou vlajku - a já jsem jich do této doby napočítal šestnáct - včetně České republiky. Očekáváme účast více než pěti set kovářů, vystavených je zde dvě stě padesát exponátů. Už v pátek bylo na večerní produkci a ohňové show druhé nádvoří úplně plné, takže si myslím, že letošní ročník bude hodně silný,“ myslí si kastelán hradu Jan Lauro.

Na Hefaiston letos dorazili umělečtí kováři z Itálie, Německa, Francie, Rakouska, ale také Švédska, Belgie, Norska, Holandska nebo Spojených států amerických. Chybějí ale mistři černého cechu ze zemí, kde se válčí.

„Letos bohužel chybějí kováři z Izraele a Palestiny, jsou tu ale účastníci z Ukrajiny,“ řekl Lauro.

Divácky nejatraktivnější je vždy živá tvorba.

„Umělečtí kováři pracují u celkem čtrnácti výhní. Deset je na třetím nádvoří a probíhá u nich živá tvorba v rámci hodnocení, další jsou pak také v podhradí a na prvním nádvoří, kde pracují mistři odborného výcviku ze Střední umělecké školy AVE ART v Ostravě se svými žáky. V prostorách psince máme i soutěžní výheň, u které se mohou zájemci zúčastnit soutěže o vykování nejdelší špice na jeden ohřev,“ upřesnil Jan Lauro.

Praxe a trénink svalů

Umělečtí kováři, kteří se účastní živé tvorby, si mohou zvolit téma i materiál, limitující je pro ně pouze čas - na zhotovení díla mají tři hodiny.

„Člověk si musí vymyslet jen takovou věc, která se dá v limitu tří hodin stihnout. Nesmí si těch složitostí na sebe vymyslet moc. Vyrábíme svícen, protože ten vždycky poslouží. Je zhotovený jen s pomocí ručního nářadí ze dvou kusů materiálu,“ popisuje Petr Myška z Hlinska v Čechách, který spolu s kolegou Petrem Stránským pracuje u jedné z výhní.T en považuje Hefaiston za výjimečnou událost.

„Jezdím sem už mraky let a Helfštýn je pro mě magické místo. Je to nejkrásnější hrad na světě a cítím se tu skvěle,“ svěřil se.

Na Hefaistonu nechyběli ani umělečtí kováři z Belgie.

„Jsme tu poprvé, a i když jezdíme po celé Evropě, tady je to premiéra. Tři hodiny na zhotovení díla jsou přece jen trochu limitující, pokud chce člověk udělat něco většího,“ zhodnotil Andy Vermeersch z Belgie.

Že černé řemeslo není pouze výsadou mužů, ale mohou se mu věnovat i ženy, potvrzuje umělecká kovářka ze Španělska Paz Prieto. Ta se svými kolegy z Rakouska zhotovila plastiku s názvem Infiltrace.

„Tato práce vyžaduje praxi a trénink svalů, a protože se při zhotovení díla musí postupovat krok za krokem, také trpělivost,“ prozradila španělská kovářka, která přijela na Hefaiston vůbec poprvé.