Cílem cvičení byla zkouška nájezdu techniky k budově hotelu, prověření činnosti družstva při technickém zásahu se zdravotní asistencí, prověření radiostanic nebo transport pacienta ve vakuové matraci.

„Scénář je dnes postavený na tom, že máme uvnitř jedné bytové jednotky hotelu Strojař zraněnou osobu, ta neotevírá a prosí o pomoc. Proto se volají na místo hasiči,“ informoval velitel jednotky Sboru dobrovolných hasičů v Přerově Petr Štěpánek.

V normálních situacích k nahlášené události vyjíždí nejprve profesionální hasiči, modelová situace ale počítala s tím, že profesionální hasiči zasahují u jiné události.

Po ohlášení na místo dorazili nejprve dva členové prvosledové hlídky, kteří měli základní vybavení pro vniknutí do daného prostoru a neodkladnou první pomoc.

„Zraněná osoba má zlomený krček a bude potřebovat šetrný transport k záchranné službě,“ popsal Petr Štěpánek.

Celá akce poté měla rychlý spád. Po příjezdu museli hasiči vyběhnout do pátého patra, a to i s vakuovou matrací, která zajistila transport zraněné. Hasiči si tak vyzkoušeli zásah v malé bytové jednotce, která byla navíc vyhřátá sluncem.


Osoba, ležící na zemi si stěžovala na bolesti i teplo. Záchranáři ženu přenesli na vakuovou matraci. „Jedná se o transportní prostředek, do kterého se osoba uloží, pomocí pumpy se poté odsaje vzduch, tím se vytvoří takový krunýř,“ ukázal velitel dobrovolných hasičů. Poté se ženu podařilo snést do bezpečí a ošetřit.

Prostory hasičům vyhovovaly. „Vybrali jsme si hotel Strojař, protože se jedná o objekt, který je opuštěný a město nám prostory poskytlo k dispozici k tomuto výcviku. Během roku využíváme dva až tři náměty k taktickému cvičení a podle toho si zvolíme také prostory,“ řekl Petr Štěpánek, který také zhodnotil zásah, jako zdařilý a dodal, že v řadách dobrovolných hasičů jsou stále volná místa.

„Zájemce musí být plnoletý, splňovat musí jisté fyzické předpoklady a musí být zodpovědný,“ uzavřel s úsměvem.

Pro Irenu Přivřelovou, která se ujala role figurantky to byl nevšední zážitek.

„Je to určitě dobrá zkušenost, protože člověk si ani neumí představit, jak se cítí osoba, které se něco podobného přihodí. Bylo zajímavé, jak mě dokázali přenést na vaukové lůžko, i to, jak se mnou manipulovali. Vůbec jsem se nebála. Snažila jsem se s nimi komunikovat, tak jak by nejspíš mohl zraněný komunikovat v reálné situaci,“ popsala bezprostředně po zásahu.