„Pro mou prababičku byla Hanácká kyselka srdcovou záležitostí a záleželo jí na tom, jakým směrem se bude podnik ubírat. Vnímala to jako své poslání a podobně to mám dnes i já. Byla to rázná a nezdolná žena a snažila se, když už na té vodě nechala spoustu let života a věřila jí, neopustit kyselku ani v době, kdy jí továrnu v roce 1948 vzali,“ líčí pravnuk zakladatelky Josef Doležel mladší, který je dnes ředitelem výrobního závodu v Horní Moštěnici.

Samosběr jahod v Bochoři začal tento týden.
Samosběr v Bochoři přilákal první den davy. Jak jahodové pole poznamenal mráz?

V nelehkých časech po znárodnění působil syn Anny Pospíšilové Vlastimil jako vedoucí závodu. „Až do doby, než mu to zatrhli. I díky tomu Hanácká kyselka přežila dodnes, protože v šedesátých letech hrozilo její zavření,“ popisuje Josef Doležel.

Pramen našli náhodou při těžbě uhlí

Prameny přírodní minerální vody s mimořádnými vlastnostmi objevila zcela náhodně francouzská společnost při hledání ložisek uhlí. Soukromým vlastníkem zdroje minerální vody a přilehlých pozemků se stala Anna Pospíšilová oficiálně v roce 1930. S manželem a šesti dětmi vybudovala v Horní Moštěnici rodinnou firmu. Systém prodeje Hanácké kyselky byl tehdy postaven na nabídce na výstavách, tradici a majetnější klientele. Kyselka se zpočátku stáčela do lahví – takzvaných „Mázovek“ ručně a rozvážela koňskými povozy.

Podívejte se, jak to ve firmě aktuálně vypadá:

„Z dobových ročenek a historických pramenů víme, že zde v dobách největší slávy pracovalo patnáct lidí. Kyselka se převážela koňskými povozy, takže logistiku tvořili tři koně a všechno bylo v jedné maštali,“ vrátil se do minulosti Doležel.

Kolibří Bezobal funguje na náměstí Svobody v Přerově zhruba rok.
Kam zmizel přerovský bezobal? Přestěhoval se, chod zajišťují někdejší zákazníci

Hanácká kyselka pochází z hloubky prvohorních devonských dolomitických vápenců, které jsou překryty nepropustnými krystalickými břidlicemi a neogenními jíly o síle 30 až 50 metrů. „Jímá se ze čtyř vrtů, z nichž nejhlubší má 178 metrů, a je v naprosto stejném složení, jako při jejím objevení před 170 lety,“ vysvětluje Doležel.

Kyselka z Horní Moštěnice je výjimečná díky jedinečné kombinaci minerálních látek a stopových prvků. „Za zmínku stojí hlavně významný obsah jódu, který je nebytný pro tvorbu důležitých hormonů a správné fungování nervové soustavy, ale i obsah vápníku, jenž je důležitý pro udržení normálního stavu kostí a podílí se i na vedení nervových vzruchů či srážení krve,“ doplnil.

Nejvíce jde na odbyt citronová příchuť

I když po revoluci v devadesátých letech usilovali o odkoupení rodinného stříbra zahraniční investoři, nikdy na to nedošlo. „Rodina se nakonec rozhodla, že Hanáckou kyselku pozvedne a postupně došlo k prodeji a sloučení s velkým holdingem Mattoni, což představuje určitou sílu na trhu. Pro mě je důležité, aby se kyselka v Horní Moštěnici dál vyráběla,“ zmiňuje ředitel.

V Přerově vznikla nová kavárna
Mladá podnikatelka si splnila sen. V Přerově otevřela novou kavárnu ve Ztracené

Produkce Hanácké kyselky se dnes orientuje především na domácí trh. „V minulosti byla ale i v Americe, Austrálii a řadě evropských zemí. Nejprodávanější je dnes příchuť citronu. Citrusové plody totiž v minerálkách vždycky vévodily a vévodit budou,“ soudí.

Fanoušci starých gramofonových desek si přišli v sobotu na své na Vinyl burze, která se konala v prostorách kavárny Nebe počká v Přerově.
V Nebe počká se sešli sběratelé desek. Novák je vzácnost, shodují se

V současné době se v Horní Moštěnici vyrábí osm ochucených minerálek, ty zbývající jsou přírodní. „V minulosti se ale zkoušely nejrůznější varianty chutí - v devadesátých letech se dokonce vyráběla kyselka s fernetovou příchutí nebo exotickým ovocem. Většinou jsme se ale vždycky vrátili k osvědčené klasice,“ uzavírá Josef Doležel.