Položit věnce a květiny k pamětní desce na náměstí T. G. Masaryka a pomníku Jana Gayera přišli v pátek dopoledne zástupci vedení města, armády, pobočky Svazu letců, Konfederace politických vězňů a zdejší Sokoli. Významný den v historii státu si připomněla i hrstka seniorů a pak nahodilí kolemjdoucí, kteří se na náměstí zastavili spíše proto, že vyhrávala dechová hudba.

„Připadá mi to tragické, ale je to zčásti dáno i osvětou. Pokud v mladých lidech nepodpoří výchovu k národní hrdosti a vlastenectví rodiče a nebo škola, pak to nikdy jiné nebude,“ komentovala to jedna z přítomných Eva Minaříková z Přerova.

Lidé ztratili národní hrdost

Podle jiného účastníka mítinku Jiřího Bouchala je na vině i současné politické dění. „Díky tomu, co se u nás děje, řada lidí ztratila národní hrdost. Naše historické cítění je někde jinde než v okolních evropských státech, kde jsou lidé na svou vlast pyšní,“ soudí.

Podobného mínění je i Jaroslav Schön z přerovského Svazu letců.

„Lidé už jsou znechuceni tím, co se u nás děje. „Kdyby někdo ze současných politiků myslel tak, jako T. G. Masaryk, bylo by to určitě jinak. Paradoxní je, že Den vzniku samostatného Československa oslavují i politici, kteří tuto republiku rozbili,“ podotkl.

Přerovský primátor Jiří Lajtoch (ČSSD) se ve svém proslovu na vzpomínkovém shromáždění vrátil do minulosti a připomněl významné osobnosti, které za myšlenku samostatného Československa položili život.

„I v Přerově zaujali občané hned po vypuknutí války v roce 1914 ostrý protihabsburský postoj. Přerované dodnes vzpomínají na hrdinství Slavomíra Kratochvíla, který už v roce 1914 šířil protiválečné letáky, byl zatčen a odsouzen k trestu smrti,“ řekl.

Střípky z historie

Obecní úřad v Přerově přijal již v dubnu 1918 prohlášení, kterým se postavil za představitele českého národa, podporující věrnost ideálům národní svobody a státní samostatnosti. Od května se ve městě konala shromáždění a velký spád dostaly události v říjnu 1918. Čtrnáctého října se uskutečnila demonstrace a informace o prohlášení samostatného Československa byly do Přerova doručeny telegraficky 28. října ve večerních hodinách.

„Tehdejší starosta města Přerova Matouš Havránek dal hned 29. října brzy ráno text telegramu vytisknout na velké plakáty, které byly vylepeny ve městě,“ popsal revoluční dobu, kdy ve městě panovala vlastenecká nálada.

„Lidé strhávali rakouské orly z průčelí domů a krejčí měli plné ruce práce se šitím praporů,“ přiblížil významnou kapitolu dějin města primátor.