Na pomyslnou cestu časem i prostorem do devět tisíc kilometrů vzdáleného Japonska a doby před sto lety se vydali v úterý dopoledne žáci osmé třídy Základní školy Za mlýnem.

Nový animační program Muzea Komenského v Přerově jim zábavnou formou přiblížil tradice i kulturu této vzdálené země.

Hodina začínala poněkud nezvykle – děti se musely přesně podle japonských zvyklostí hned u dveří vyzout.

„Ani dnes toho o Japonsku moc nevíme. Před sto lety ale lidé veškeré informace získávali pouze z knih a cestopisů,“ vysvětlila muzejní pedagožka Kateřina Tomešková, která akci pro děti připravila.

Netradiční výuka se uskutečnila v prostorách Přerovského zámku, kde je nyní instalována výstava Tou knihou jsem si zamiloval Japonsko na počest českého cestovatele Joe Hlouchy.

O poněkud naivním vnímání této exotické země Čechy před sto lety asi nejlépe vypovídají ilustrace malíře Rudolfa Adámka, vystavené na expozici. Ten svými kresbami doplnil knihu Joe Hlouchy s názvem Polibky smrti.

„Proklála si hrdlo malou dámskou dýkou, kterou den předtím dostala pečlivě ukrytou v melounu,“ píše se například v textu pod ilustrací s prvky kubismu.

Do tajů této země zasvětila žáky přednáška muzejní pedagožky.

„Japonské náboženství vychází z toho, že každá věc má v sobě ukrytého bůžka. Kultura této země ctí všechno kolem sebe, tedy i obyčejné věci jako je třeba kámen,“ vysvětlovala.

Například čajový obřad podle ní trvá čtyři až pět hodin.

„Když vás v Japonsku pozvou na čaj, zvou vás už vlastně do svého soukromí,“ řekla.

Školákům se nový animační program líbil. Nadšená z něj byla například Lenka Phanová, vietnamská dívka, dlouhodobě žijící v Česku.

„Filozofie našich kultur je podobná, i nás má každá věc vlastního Boha. Jednou za měsíc kupujeme ovoce a dáváme je na oltář jako dar pro zesnulé a Bohy, aby rodině přinesli pohodu a klid,“ svěřila se Phanová.