„Pro materiál není třeba jezdit nijak daleko. Lom v Podhůře nabízí kámen, jehož struktura i barevnost odpovídají potřebám řemeslníků a stejně tak i představám památkářů,“ uvedl kastelán Helfštýna Jan Lauro. Dřívější řemeslníci si s výběrem materiálu hlavu nelámali.

,,Není možné opakovat chyby předchozích generací, které při rekonstrukčních aktivitách nepřikládaly podobným „detailům“ přílišnou váhu. V některých úsecích helfštýnských hradeb tak lze spatřit kameny s modrým zabarvením či dokonce kočičí hlavy, které do struktury zdiva jistě nepatří,“ uvedl Josef Březina z Národního památkového ústavu při své návštěvě hradu.

Hradba, z níž je krásný výhled na Moravskou bránu, se pro návštěvníky otevře zřejmě v létě.

„Stavebníkem této části Helfštýna byl Jan z Pernštejna. Po svém otci Vilémovi dokončil opevňovací stavby hradu, které svým tvaroslovím odpovídají přelomu pozdně gotického a ranně renesančního slohu. Po roce 1525 dal vzniknout nejmohutnější protidělostřelecké hradbě v Evropě,“ přiblížil kastelán historii Široké zdi a dodal, že v budoucnu snad tuto hradbu budou „brát útokem“ už jen zvědaví návštěvníci.

Oprava Široké zdi na Helfštýně