Vývoj z hlediska počtu uchazečů o práci a míry nezaměstnanosti je na Přerovsku i Hranicku podle odborníků příznivý.

„I když v podstatě stagnuje, z dlouhodobého hlediska jsou červencové hodnoty s výjimkou let 2007 a 2008 zatím nejpříznivější od roku 1998 a srovnatelné s rokem 2009,“ uvedl Jaroslav Karlík z Úřadu práce v Přerově, který se specializuje na trh práce.

K poslednímu červencovému dni evidovali v Přerově 7761 uchazečů.

Míra nezaměstnanosti je nejnižší ve Lhotce na Přerovsku, v tabulce se pyšní nulou.

Naopak maximálních pětadvacet procent hlásí v Dolních Těšících na Hranicku.

Přerov s jedenácti procenty a Hranice s číslem 10,4 se řadí k městům, kde je míra nezaměstnanosti větší než průměrná.

„V meziročním srovnání všechny mikroregiony vyjma Hranicka vykazují další pokles počtu uchazečů i míry nezaměstnanosti, absolutně nejvíce znovu na Přerovsku, obdobně i na Lipnicku. Míra nezaměstnanosti na Hranicku se opět mírně zvýšila, nadále to však představuje nejnižší hodnotu v okrese. Nejvyšší míru nezaměstnanosti i přes přetrvávající pokles dlouhodobě vykazuje Kojetínsko s 13,9 procenty,“ podotkl Karlík.

Vysokošloláci musí do větších měst

Poslední statistiky rovněž ukázaly nárůst počtu absolventů škol a mladistvých. Oproti stejnému období před dvěma lety jich je o celých jedenáct procent více.

O tom, že získají práci na Přerovsku či Hranicku, však někteří, zejména vysokoškoláci, silně pochybují.

„Vystudovala jsem politologii, a i když bych chtěla pracovat někde tady v okolí, kde mám rodinu a přátele, pochybuji, že se mi to podaří. Práce tady pro mě prostě není. A nejsem to jen já, stejné ohlasy mám i od spolužáků z jiných oborů. Už jsem se smířila s tím, že se budu muset poohlížet ve větších městech,“ řekla například šestadvacetiletá Kristýna Válková.

„V mém okolí není téměř nikdo, kdo by nepočítal s tím, že se bude muset za prací stěhovat,“ shodně dodala i pětadvacetiletá Anna Konečná.

O řemeslo nemají zájem ani učni

O koho je však velký zájem, jsou lidé s výučním listem a řemeslníci. Podle posledních informací, které zveřejnil úřad práce, je kromě uklizečů největší poptávka po montážních dělnících, řidičích nákladních aut či seřizovačích a obsluze obráběcích strojů.

„Struktura poptávky se výrazněji nezměnila, zhruba čtyřiasedmdesát procent tvoří dělnické profese – zejména kvalifikované strojírenské profese, montážní dělníci, řidiči motorových vozidel, pracovníci ve službách a prodeji,“ řekl Karlík.

Tento fakt potvrzují i někteří zaměstnavatelé na Přerovsku.

„Obecně chybí ti, kteří umí jakékoliv základní řemeslo. My nejvíce hledáme kvalitní svářeče, zámečníky nebo obráběče. Najít dnes mladého člověka, který se vyučí, řemeslu opravdu rozumí a navíc dělá práci alespoň trochu rád, je téměř nemožné. Mladí nemají o tyto práce zájem, což je škoda,“ vysvětlila zástupkyně jedné z přerovských firem, která se specializuje na kovoobrábění a zámečnickou výrobu.

Zájem o řemeslo nejeví dnes ani samotní studenti učilišť.

„Neříkám, že je to pravidlem, ale většinou jde o lidi, kteří o to nemají absolutně zájem a jsou tam jen proto, aby s nějakým papírem vylezli. Vím to, protože moje známá na jednom učilišti učí a na přístup studentů si stěžuje neustále,“ nechala se slyšet třicetiletá Martina Faltýnková.