Jak prožívali Přerované události 28. října 1918?
Zpráva z Prahy přišla 28. října pozdě večer, takže se ji dozvěděla jen hrstka lidí. Oslavy vzniku samostatného Československa proto v Přerově začaly až o den později - 29. října, a to odstraňováním symbolů c. k. monarchie a manifestacemi. Lidé se shromáždili na náměstí a představitel zdejšího Sokola Ladislav Elmer přečetl Zákon o vyhlášení Československého státu.

Pak už následovaly organizační záležitosti - bylo nutné převzít správu do českých rukou. Protože měl okresní úřad německého hejtmana, byl místo něj dosazen český úředník. Kvůli velké frekvenci vlaků s vojáky, kteří se vraceli z front, bylo nutné zajistit dopravní službu na nádraží, pořádek a zachránit velké množství vojenského materiálu. V Přerově byl podobně jako v jiných městech ustanoven Národní výbor, což byla revoluční správa na místní úrovni.


Výstava Stoletá republika je koncipována jako procházka Přerovem - od vzniku Československa až po rok 1948. Odkud pocházejí vystavené exponáty?
Část pochází ze sbírek Muzea Komenského v Přerově, další ze Státního okresního archivu a některé předměty zapůjčili soukromí sběratelé. Oko návštěvníka upoutají pozůstatky bývalé c.k. monarchie, které jsou instalovány v kombinaci s oslavou státního svátku 28. října.

Na výstavě připomínáme prezidenta osvoboditele prostřednictvím jeho busty, sošek legionářů a v kombinaci s ním i poražený rakouský režim. Významná část expozice je věnována éře první republiky. Zajímavý je průřez výrobků přerovských firem i některých zaniklých živností - například kamnářství Josefa Širokého na Velké Dlážce, výrobce sporáků Václav Moše nebo strojírnu Heinik.

Chceme připomenout, že byl Přerov průmyslovým městem, dopravní křižovatkou a sídlem okresní správy, představit jeho bývalé starosty, ukázat stavební růst a hospodářský život. Ten asi nejlépe dokládá Středomoravská výstava v roce 1936.

Přes politické a hospodářské dějiny se pak dostáváme také k „dějinám všedního dne“. Jde nám o to, aby si návštěvníci dokázali představit, kde byli v té době lidé zaměstnáni, kolik si vydělali a jaká byla kvalita jejich bydlení. Součástí expozice jsou dobové plakáty, letáky, ale i původní upoutávka sokolského loutkového divadla, která má dokreslit tehdejší společenský život.

Chceme navodit také atmosféru bytů, ve kterých kdysi naši předkové žili. Přerované často bydleli v malometrážních bytech o 28 až 35 metrech čtverečních, s malou obytnou kuchyní a menšími pokoji. Do nich se mnohdy musely vměstnat početné rodiny.


Součástí výstavy jsou i předměty, dokreslující bohatou činnost spolků. Které považujete za nejzajímavější?
Kromě odznaků a legitimací různých politických stran stojí za povšimnutí i několik dokumentů, které se vážou ke stolové společnosti Fedrfechtýřů, což bylo jakési recesistické sdružení a uskupení štamgastů. Fedrfechtýři byli ve své době výjimeční tím, že měli hlubší náplň, a ta nebyla tak vážná.

Parodovali historii a ve své zálibě došli tak daleko, že si opatřovali historické kostýmy a pořádali kostýmované šibřinky. Recesistické hraní si na šlechtu se promítlo i do legitimací, ze kterých se dozvídáme třeba to, že jistý Rudolf Rychlík z Trakařova byl jmenován ministrem dopravy. Fedrfechtýři měli i svou bájnou říši - hrad Šlágnburk, jehož členové se scházeli v jedné z místností akciového pivovaru v Přerově na Komenského třídě. Všechny tyto zajímavé informace se návštěvníci na výstavě dozvědí.


Ve kterém roce expozice končí?
Počátkem roku 1948. Konec je otevřený a navážeme na něj dalším pokračováním výstavy, která začne v polovině srpna. Součástí výstavy bude i komentovaná prohlídka, která se uskuteční 20. března, a od 17. dubna na ni pak navazuje i cyklus přednášek. Jedna z nich má název Přerovská černá kronika 1918 - 1948, ve které chci vylíčit potíže našich předků se zákonem, nešťastnými náhodami či rozběsněnými živly.