Město nyní pokračuje v řešení odprodeje části administrativní budovy Emos na náměstí T. G. Masaryka, ve které provozuje státem pověřené detašované pracoviště.

Prostory, za něž platí tržní nájemné, stály Přerov přes šedesát milionů korun.

Na konci června se má v této věci uskutečnit další schůzka. Pokud se na ní ale město s vlastníky budovy nedohodne, uvažuje o úplném přesídlení pracoviště z těchto prostor.

Problém se řeší už deset let

Radnice usiluje o odkoupení prostor v budově na náměstí T. G. Masaryka 16, kde provozuje výkony státní správy, již dlouhodobě.

„Je to problém, který se řeší již deset let. Když se rušil Okresní úřad, tak město pro realizaci výkonů státní správy dostalo první poschodí tohoto objektu, kde provozuje úkony spojené s občanskými, řidičskými a cestovními průkazy a s evidencí motorových vozidel," přiblížil přerovský primátor Jiří Lajtoch (ČSSD).

Celá nemovitost byla rozdělena mezi čtyři vlastníky.

„Chtěli jsme ji získat od státu, nicméně byla rozdělena. Jeden vlastník získal tři šestiny a další subjekty po jedné šestině této nemovitosti," upřesnil.

Stát tyto prostory převáděl na město v roce 2003. Prodej se ovšem zastavil a město dostalo prostory pouze do výpůjčky.

„V roce 2009 se pak sepsalo prohlášení vlastníka, kterým se tato nemovitost rozdělila na nebytové prostory. Ty jsme chtěli odkoupit od státu z důvodu zavedení tržního nájemného od roku 2010," řekl.

Město žádalo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) o odkoupení této nemovitosti. Na zasedání dislokační komise se však přihlásil Úřad práce, který měl o nemovitost zájem.

„Dohodli jsme se s pracovním úřadem, že prostory směníme s menším doplatkem za budovu v ulici Boženy Němcové 10. Když se stal vlastníkem, musel oslovit státní organizace v lokalitě. Ozval se katastrální úřad, který se stal také vlastníkem. Tomu jsme poskytli budovu Chemoprojektu," vysvětlil složitosti primátor.

Nebytové prostory, které měly původní hodnotu šest až osm milionů korun, už dnes město stály téměř šedesát milionů korun.

„Po deseti letech, kdy děláme pro stát výkon státní správy, nám pak stát nabídl jako kompenzaci rekreační středisko, které nemůže dlouhodobě prodat, což se nám nezdá vůbec výhodné," zhodnotil.

Přesunou se občanky jinam?

Další kolečko jednání o budoucnosti prostor na náměstí by se mělo konat na konci června. Město uvažuje i o úplném přesídlení.

„Pokud se nedohodneme, tak se pravděpodobně přesuneme do nějaké nemovitosti města a budeme výkon státní správy realizovat ve svých objektech," nastínil jednu z možností.

Vše tedy záleží na tom, jak se město dohodne s vlastníky.

„V současné době mohu potvrdit, že jednání probíhají. Je to především záležitost dohody mezi městem, Úřadem práce a katastrálním úřadem," potvrdil Ondřej Štěpánek z odboru přerovského pracoviště ÚZSVM.

V nebytových prostorách jsou speciální trezory a zařízení ministerstva vnitra v hodnotě okolo desíti milionů korun. Jejich úplné vystěhování by znamenalo další náklady.

„Stěhování by bylo nákladné, protože bychom byli nuceni vybourat a odstranit vybavení, které se momentálně v budově nachází. Když se to případně vystěhuje, zůstane v prostorech pouze holopatro. Musíme totiž odvést i trezory," sdělil náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS).

Město za pronájem prostor v této nemovitosti platí ročně tržní nájemné v hodnotě 1,6 milionů korun.

„Jsme domluvení s Přerovskou kapitálovou společností, která vlastní tři šestiny prostor, že když odkoupíme naše stanoviště, koupíme také druhé poschodí. Pokud bychom se stali většinovým vlastníkem, budeme se samozřejmě zajímat také o opravu pláště budovy," doplnil primátor Jiří Lajtoch.

Dokonce je i vypracován návrh, který počítá s novým ztvárněním pláště budovy v historické podobě. Budova by tak mohla vypadat jako zrcadlová replika přerovského Městského domu.

„Pokud se nestaneme většinovými vlastníky, tak se to nikdy nestane, protože ostatní vlastníci nemají zájem o nějakou modernizaci ve vztahu k revitalizaci náměstí TGM," uzavřel.