Čtenáři, kteří si dnes přijdou půjčit knihu, se tísní v nevyhovujících prostorách bývalé vily na Žerotínově náměstí, ve které chybí přednáškový sál, učebny a je těžko dostupná i pro imobilní občany. Pobočky jsou navíc roztříštěné na několika místech ve městě.

„Dětské oddělení je v budově v Palackého ulici, další pobočky jsou na Velké Dlážce, v Předmostí, nebo bývalém Chemoprojektu. O tyto prostory ale přijdeme, protože zde má vzniknout Alzheimer centrum,“ shrnul ředitel Městské knihovny v Přerově Pavel Cimbálník.

Plánů na přemístění knihovny bylo v minulosti několik. Uvažovalo se o využití armádní budovy v Čechově ulici, ale i o rekonstrukci bývalého Chemoprojektu nebo pronájmu prostor někdejší banky v Palackého ulici. Všechny tyto projekty už jsou ale minulostí, protože subjekty jsou v soukromých rukou.

„Pro novou knihovnu bychom potřebovali plochu 2,5 tisíce metrů čtverečních, což je dané velikostí knižního fondu i potřebným zázemím,“ vysvětlil Pavel Cimbálník.

Aby knihovna splňovala parametry jednadvacátého století, měly by zde být přednáškové sály, učebny, ale třeba i kavárna.

Stavbu Na Marku odmítli

S možností postavit knihovnu na zelené louce přišel v roce 2014 zastupitel Jan Horký (SpPP), který je profesí architekt.

„Chtěl jsem, abychom připravili projektovou dokumentaci na stavbu v lokalitě Na Marku, zastupitelé to ale tehdy nepřijali. Přesunutí dětského oddělení do nevyužitých komerčních prostor v pasáži zase ztroskotalo kvůli příliš vysokým nákladům na statické zpevnění stropu. Přesto jsem názoru, že by mělo město alespoň jednou za šedesát let výrazněji investovat do kultury a vzdělávání,“ konstatoval Jan Horký.

Přerovští radní dnes mají jiné priority - vyřešit neúnosnou dopravní situaci, opravit poničené silnice a chodníky a investovat do oprav zchátralého městského majetku.

„Pokud by se naskytl prostor, který je pro nás dostupný, je v majetku města a ekonomicky nízkonákladově stravitelný, tak řeknu určitě ano. Knihovna by si to zasloužila. Za částku sto milionů korun, kolik by stála nová knihovna, ale můžeme spravit silnice a chodníky,“ zhodnotil náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS).

Město nyní řeší například odkoupení administrativní budovy na Masarykově náměstí pro potřeby magistrátu, v plánu je už několik let také záměr na využití bývalého hotelu Strojař. „Kostlivců ve skříni“ je ale mnohem více.

Sto let knihovny připomene výstava

Sté výročí vzniku knihovny si Přerov připomene rozsáhlou výstavou, která začne ve čtvrtek 17. října v 17 hodin v Galerii města na Horním náměstí. Informační panely přiblíží nejstarší historii knihovny, ohlédnutí za pobočkami, připomenou sídelní budovy, ale i zajímavé fotografie a plakáty.
Lidé si budou moci prohlédnout dobové kroniky, staré katalogizační skříňky s původními knižními lístky nebo nejstarší a nejvzácnější bibliofilské tisky, které přerovská knihovna vlastní ve svém rozsáhlém fondu.

„K vidění bude i největší a nejtěžší přírůstkový seznam knih nebo naopak nejmenší básnické sbírky, které se vejdou do dlaně. Za kuriozitu budou nejspíše platit nejrůznější záložky, které čtenáři mnohdy v knihách zapomínají,“ popsal ředitel knihovny Pavel Cimbálník.
Podle vedoucí městské galerie Lady Galové si čtenáři rozhodně přijdou na své. „Výstava, kterou přerovští knihovníci připravují už od začátku roku, totiž přiblíží aktivity nad rámec půjčování, změny v knihovnictví po vzniku moderních technologií i současnou nabídku,“ upřesnila.