Badatelé pod podlahou narazili na travertinovou skálu, ale našli i úlomky 3 600 let staré keramiky, předměty z 10. a 11. století či středověké mince.

„Jedná se o velmi cennou lokalitu a díky výzkumu si můžeme vytvořit představu o tom, jakým způsobem se během posledních několika tisíc let postupně vytvářel a měnil terén v této části Horního náměstí - v důsledku zásahů a měnících se majitelů předmětné parcely,“ nastínil Zdeněk Schenk, archeolog Muzea Komenského v Přerově.

Nejstarší zachycené nálezy keramiky pocházejí ze starší doby bronzové a souvisejí s věteřovskou kulturou - tedy obdobím 1 600 let před naším letopočtem. „Povrch části nalezených fragmentů keramických nádob této pravěké kultury byl dokonale upraven leštěním, které keramice dodávalo patřičný lesk. U hrubších silnostěnných nádob se zpravidla setkáváme spíše se zdrsněním povrchu,“ popsal.

Prohlédnout si unikátní výstavu Teď je železný věk... Doba halštatská v srdci Moravy mohou návštěvníci Muzea Komenského v Přerově. Vernisáž se uskuteční 18. ledna v 17 hodin.
Unikátní výstava v Přerově: Pivní speciál z Býčí skály i nevšední nálezy

Kromě keramiky jsou v pravěké kulturní vrstvě zastoupeny ve velkém množství také schránky škeble říční. „S jejich četným výskytem se v lokalitách věteřovské kultury setkáváme poměrně často a ukazuje se, že tento druh sladkovodního mlže tehdy nepochybně tvořil součást jídelníčku. Dokladem významu škeblí pro tehdejší společnost je i záměrné ukládání schránek říčních škeblí do hrobů v rámci pohřebního rituálu, což na území Přerova potvrzuje i archeologický objev Marie Jaškové z roku 1968,“ řekl Schenk.

Během výstavby budovy bývalého Emosu na náměstí T. G. Masaryka byl objeven trojhrob, obsahující kosterní pozůstatky dvou žen a dítěte věteřovské kultury, uložené na vrstvě vyskládané právě z říčních škeblí.

Osídlení z raného středověku

Dům s číslem popisným 35 ale vydal i další cenná svědectví. „Důležitým zjištěním je i doklad intenzivního osídlení v období raného středověku, tedy v 10. a 11. století. Potvrzují to početné nálezy keramiky, což rozšiřuje naše znalosti o rozsahu přerovského hradiště na Horním náměstí v mladší době hradištní. Povrch částí keramických nádob, převážně hrnců, je zdoben horizontálními rýhami, šikmými rýžkami nebo vlnicemi. Na dně nádob jsou hrnčířské značky, z nichž nejzachovalejší je symbol kříže,“ vylíčil Schenk.

V Přerově se po rekonstrukci otevřel vnitřní bazén. 8. prosince 2023
Přerovský bazén vzali lidé útokem, návštěvnost láme rekordy

S pomocí detektoru kovů se podařilo zachránit také unikátní olověné kolečko s otvorem, jež sloužilo zřejmě jako mincovní závaží. Badatelé zde našli také značné množství mincí nebo církevní medailon se zajímavým příběhem.

„Nejstarší mince spadají do první poloviny 15. století - jedná se o kovový peníz s orlicí a vídeňský fenik Albrechta V., který byl ražen po roce 1426. Našli jsme i tří krejcar císaře Leopolda I. ze druhé poloviny 17. století. Nejmladší mince pocházejí z 19. a 20. století a období protektorátu,“ přiblížil.

K zajímavým objevům patří barokní církevní medailon z 18. století, který je velmi zachovalý. „Jde pravděpodobně o nejzachovalejší medailon, který jsme našli na území Přerova. Na mosazném medailonu je vyobrazena Panna Marie a o osobní citové vazbě majitele předmětu vypovídá i to, že po odlomení původního ouška nechal vyvrtat do medailonu otvor, aby ho mohl nosit dál. Je na něm vyobrazena Panna Marie Růžencová,“ upřesnil.

Nízkoprahové centrum Lorenc v ulici U Bečvy v Přerově se v mrazivých dnech zaplnilo lidmi bez domova. Ti mohou strávit noc v sedárně, ve které jim pracovníci charity uvaří čaj nebo polévku.
Lidé bez domova nafotili kalendář v Přerově, výtěžek půjde na provoz sedárny

Skála pod podlahou

Po odstranění betonové podlahy byly během stavebních prací postupně snižovány terénní vyrovnávky a archeologové se tak dostali až k podloží, které tvořila travertinová skála.

„Pod podlahou se na dvou třetinách zkoumané plochy nachází skalní podloží, které je tvořeno travertinem. Tento nález je zajímavý tím, že je možné vidět na velké ploše tvar původní skály a k ní přiléhající kulturní pravěké vrstvy,“ podotkl Schenk.