„Sněhem nejvíce trpí káně, poštolka či kalous ušatý. Také labutě,“ popisoval Petr Schäfer, vedoucí záchranné stanice na Rýmařovsku, která pokrývá i oblast Jesenicka a Šumperska.

„Letos to pro ně bylo opravdu kruté, protože sníh dlouho ležel nejen na horách, ale i v nižších polohách. Kvůli sněhové pokrývce se nemohli dostat k potravě,“ uvedl.

Ten proto začal ptáky v přírodě přikrmovat. „Sehnali jsme kuřata v drůbežárně a pro labutě tvrdé pečivo, které jsme rozváželi a přikrmovali ptáky,“ sdělil Schäfer.

Upozornil, že vyhladovělí dravci a sovy se stále mohou stahovat k vesnicím. „Lidé nás často upozorňují, že je někde slabé káně. V posledních týdnech jsme měli výjezdy denně,“ poznamenal s tím, že v některých případech už na tom byl metabolismus zvířete tak špatně, že se ptáka nepodařilo zachránit.

Hynuli i zajíci na polích

Stejně tak o letošní zimě s třeskutými mrazy a bohatou sněhovou peřinou nestíhala záchranná stanice pro ohrožené živočichy v Němčicích nad Hanou. „I když tady už naštěstí více taje než na Bruntálsku, Jesenicku a Šumperku, vyjíždíme stále,“ uvedl vedoucí střediska Drahoš Kňourek.

„Letošní zima byla pro dravce opravdu tvrdá. Některé se ani nám už nepodařilo zachránit – asi deset nám uhynulo,“ sdělil Kňourek. „Hynula i zvěř, zajíci na polích. Několikrát jsem viděl, jak se káňata živila na mršině ležící na poli,“ uvedl Kňourek.

V záchranných stanicích pro ohrožené živočichy stráví opeřenci několik dní, případně týdnů,podle zdravotního stavu. Až se je lidem podaří dostat do dobré kondice, vypustí je opět do volné přírody.

„Některé jsme už vypustili. Do dvou týdnů, kdy sníh ještě více roztaje, by v přírodě opět mohli mít dobré podmínky pro získání potravy,“ dodal Kňourek.