V Domově pro seniory platí přísná hygienická opatření už od jara, přesto i sem nákaza pronikla. Jak situaci zvládáte?

Tento týden proběhlo plošné testování všech zaměstnanců i klientů, ale výsledky ještě v ruce nemáme. Vše je nyní v režii hygieny, která vydává rozhodnutí a informuje nás o krocích, jež máme podniknout. V našem zařízení platí přísná epidemiologická opatření už delší dobu a zpřísnili jsme je i zavedením některých režimových opatření. Samozřejmostí je dezinfekce u vstupů a měření teploty každému, kdo vstoupí do budovy. Děvčata, která se starají o klienty, mají respirátory, ale i ochranné pláště a štíty. Nosí také dvoje rukavice. Požádali jsme naše klienty, aby vůbec nevycházeli ze svých pokojů a snídaně, obědy i večeře jim sem nosíme. Také personál se nyní u klientů zdržuje pouze na nezbytně nutnou dobu. Průběžně provádíme dezinfekci celého domova. Více už pro bezpečnost udělat nemůžeme.

Nákazou covid-19 onemocněla část vašich zaměstnanců. Zvažujete i pomoc armády?

Jsme v kontaktu se šéfem krizového řízení i primátorem města, a kdyby to bylo nutné, vyslali bychom požadavek. Doufáme ale, že pomoc vojáků nebudeme potřebovat. S péčí nám teď hodně pomáhají řádové sestry, které zajistila přerovská farnost - je to pro klienty velmi důležitá a přívětivá změna, která je psychicky prospěšná. Mnozí dobrovolníci pomáhají ve svém volnu, což je něco úžasného. O seniory se ale starají také zaměstnanci městských jeslí, které kvůli tomu byly uzavřeny. Pokud neonemocní další pracovníci, tak bychom to měli zvládnout. Někteří zaměstnanci už se po karanténách vracejí zpátky do práce.

Senioři už na jaře trpěli sociální izolací a tím, že nemohli být se svými blízkými. Jak zvládají po psychické stránce druhou vlnu nákazy, která je mnohem horší, než ta první?

Je to pro ně samozřejmě velmi těžké, protože jsou stále na pokojích a nemohou se setkat se svými blízkými. Ani z televize neslyší moc povzbudivých informací, takže na ně tíha doléhá ještě více. Asi nejvíce mě zasáhlo, když mi jeden z klientů řekl: „Jaké doby jsem se to dožil?“ Snažíme se jim zprostředkovat alespoň video hovory s jejich blízkými. Pro seniory je ale důležitý i osobní kontakt, pohlazení, od kterého teď personál musel upustit, a těžko se s tím vyrovnává.

Jaká jsou přání seniorů? A můžete alespoň některé z nich splnit?

Jejich největším přáním je, že chtějí být se svými blízkými. To je pro ně teď nejdůležitější, všechno ostatní pro ně nemá žádný význam. To chtějí a to si přejí.

Na jaře byla poměrně populární vystoupení umělců, kteří hráli pod okny domovů pro seniory, aby jim zlepšili náladu. Neuvažujete o něčem podobném?

Byli jsme domluveni na jednom koncertním vystoupení, pak ale zasáhla tvrdá hygienická opatření. Nic ale není ztraceno - necháme to na příhodnější dobu. Do doby, než začal platit zákaz návštěv, jsme se klientům snažili zprostředkovat různé terapie, i když v omezeném počtu. Neustále jsme s nimi v komorních skupinkách něco tvořili, což si pochvalovali nejen senioři, ale i jejich rodinní příslušníci. Dostali se tak do jiného režimu, což jim udělalo moc dobře. Všichni věříme, že tu dobu nějak ustojíme, a jakmile bude lépe, zase něco podobného uspořádáme.