O modlitbu a opožděné rozhřešení pro dvě stě šedesát pět obětí masakru na Švédských šancích požádal pražského arcibiskupa Dominika Duku spoluzakladatel Občanského fóra a disident bývalého režimu Jan Urban.

Přímluva arcibiskupa má zaznít na Mši svaté, která se uskuteční v pátek 17. června v Osvětimanech na Uhersko-Hradišťsku. Z původně zamýšlené návštěvy místa tragické události na Švédských Šancích ale nakonec sešlo.

„Vojáci československé armády popravili osmnáctého června roku 1945 během sedmi hodin sedmdesát jedna mužů, sto dvacet žen a sedmdesát čtyři dětí mladších čtrnácti let. Nemluvňata byla střílena v náruči svých matek. Jediným hříchem a zločinem zavražděných byla jejich německá národnost a to, že se chtěli vrátit do svých domovů na Slovensku," napsal v dopise pražskému arcibiskupovi Jan Urban.

„Sedmnáctého června máte v úmyslu navštívit Osvětimany a poutní místo Klimentek, necelou hodinu jízdy od Švédských šancí. Prosím vás, abyste ve jménu víry a křesťanské lásky ve stejný či následující den posloužil modlitbou na Švédských šancích věci historické pravdy, usmíření a odpuštění," dodal.

Přímluva na dálku

Dominik Duka ale nakonec uctít oběti na Švédské šance nepřijede.

„Velmi jsme se o to snažili, ale je to velká vzdálenost a situaci navíc komplikují uzavírky. Nejsme to tedy schopni s ohledem na nabitý program v tento den absolvovat. Jsme ale domluveni s městem, že pokud budeme mít cestu do Přerova, na Švédských šancích se zastavíme," řekl jáhen a vedoucí sekretariátu pražského arcibiskupa Vojtěch Mátl.

Podle něj zazní alespoň na slavnostní bohoslužbě v Osvětimanech, kam přijede Dominik Duka sloužit Mši svatou u příležitosti 650. výročí založení obce a farnosti, přímluva za oběti masakru na Švédských šancích.

Pietní akty v Přerově a Olomouci

Pietní vzpomínky na tuto tragickou událost poválečných dějin se letos uskuteční na dvou místech – v Přerově a Olomouci.

„První se uskuteční ve čtvrtek 16. června v 15 hodin na hřbitově v Olomouci – Neředíně. Právě zde byl v roce 1947 uložen do jednoho z hrobů ve dvou zinkových bednách popel zavražděných žen a dětí," připomněl historik František Hýbl.

O den později – tedy 17. června – se uskuteční pietní akt také u památníku obětem na Městském hřbitově v Přerově.

Brutální čin

Okolnosti pohnuté noci z 18. na 19. června roku 1945 se dnes těžce líčí i historikům.

Z vlaku, jenž zastavil na nádraží Přerově, byli příslušníky 17. pěšího pluku z Petržalky vyvlečeni muži, ženy a malé děti. Životy 265 karpatských Němců ukončila střelba v lesíku na Švédských šancích. Mezi 74 dětskými oběťmi byli přitom i kojenci. 

Pokyn k této brutální vraždě dal pětadvacetiletý poručík Karol Pazúr, který nebyl za tento hrůzný akt pomsty nikdy spravedlivě potrestán.

„Tento čin byl nepochybně nejbrutálnější, který se stal na Moravě a Slezsku v první polovině čtyřicátých let minulého století. Nelze ho srovnat ani s masakry nacistů na našem území," uzavřel František Hýbl.