Zima je obdobím, které dnes milují takřka všechny děti. Je to čas plný radosti, smíchu i zábavy, kdy se kluci a děvčata vzájemně koulují, sjíždějí na sáňkách z kopců, stavějí sněhuláky, chodí bruslit na rybník nebo na zimní stadion. V době vánočních prázdnin pak často vyrážejí s rodiči bobovat nebo lyžovat do hor. Zima je také časem mrazivého počasí, sněhu a teplého oblečení.

Zimní období bylo ale v minulosti spojené s ohrožením lidského života. Intenzivní mrazy a sníh často znemožňovaly lidem spojení se světem. V průběhu dlouhých zimních měsíců chybělo mnoha chudým topivo, potraviny i teplé oblečení. Neexistovaly účinné léky a takřka každá nemoc včetně obyčejného nachlazení ohrožovala lidský život, zvlášť ten dětský. Teprve s rozvojem průmyslu, dopravní infrastruktury a medicíny ve druhé polovině 19. století začali lidé pociťovat postupný materiální blahobyt a mohli se tak pustit do objevování zimního světa. Zvlášť děti se radovaly z prvního sněhu, koulování a sáňkování.

Marek a Marta Zikmundovi.
Manželé Zikmundovi: Štědrý den v Přerově prožijeme naposledy

Původně se sáně používaly jako dopravní prostředek pro přepravu lidí i nejrůznějších nákladů. Na sněhu se pohybovaly mnohem lépe než kolová vozidla. Sáně byly poháněny lidskou silou, gravitační silou nebo koňským či psím spřežením. Malé sáňky až do konce 19. století sloužily jako hračky pro děti k jejich zimní kratochvíli.

Přerovští občané si často stěžovali na nedovolené sáňkování mládeže na frekventovaných místech města, z kopce z Horního náměstí na Žerotínovo náměstí a do Pivovarské ulice. Na přelomu 19. a 20. století se začaly sáně používat i ke sportu dospělých. Sáňkování se stalo regulérním zimním sportem a dokonce i módní záležitostí. Populární bylo až do první republiky, kdy jej do pozadí zatlačilo lyžování a bruslení.

K vánočnímu období patřily neodmyslitelně už před sto lety reklamy, které na Přerovany útočily ze všech stran.
Jak prožívali Přerováci vánoční čas před sto lety v roce 1923? Podívejte se

Lyžování bylo v minulosti způsobem pohybu po zasněžené krajině. Sportovní disciplínou se stalo až v polovině 19. století ve Skandinávii. V českých zemích se začalo lyžovat v 90. letech 19. století v Krkonoších. Hrabě Jan Harrach si nechal dovést pro své lesní dělníky první lyže z Norska. Podle nich pak začali místní řemeslníci vyrábět další páry. Lyžování bylo záhy nesmírně populární, vznikaly lyžařské spolky, pořádaly se první závody v Krkonoších, na Šumavě, v Krušných horách, ale i na Moravě v Jeseníkách.

K zábavným formám trávení volného času patřilo také bruslení. V době mrazu se dalo snadno provozovat i ve městech, a to na zamrzlých rybnících a řekách. Avšak již na počátku 20. století přerovský tisk doporučoval raději bruslit na upraveném kluzišti v Michalově, než riskovat život na tenkém ledu řeky Bečvy. Postupem doby se bruslení stalo jedním z nejrozšířenějších zimních sportů u nás. Bylo oblíbené mezi všemi věkovými kategoriemi, neboť přinášelo nejen zábavu, ale i zdraví prospěšný pohyb na čerstvém zimním vzduchu.

Šárka Krákorová Pajůrková