Stylizovaná geometrická rytina ženy na mamutím klu z období 30 – 22 tisíc let před naším letopočtem se zapsala do učebnic dějepisu. Předmostská venuše je podle odborníků národní kulturní památkou mimořádné historické hodnoty.

Stylizovaná geometrická rytina ženy na mamutím klu, známá též jako „Předmostská venuše“ (délka 290 mm)

Stylizovaná geometrická rytina ženy na mamutím klu, známá též jako „Předmostská venuše" (délka 290 mm). Archiv Muzeum Komenského v Přerově. Foto: M. Frouz

Objevy Kříže a Mašky

„Jedná se o nejznámější umělecký artefakt, který objevil v roce 1895 v areálu gravettské stanice u Skalky v Předmostí u Přerova Martin Kříž. Skutečnou symboliku tohoto díla ale odhalil až později badatel Karel Jaromír Maška, jenž odkryl hromadný hrob lovců mamutů," uvedl Jiří Šmeral z Muzea Komenského v Přerově.

Lokalita Skalky v Předmostí u Přerova se stala místem bádání archeologů v roce 1894. Tehdy tam Karel Jaromír Maška odkryl hromadný hrob dvou desítek pravěkých lidí. O rok později zde učinil stejně významný objev také Martin Kříž. Jeho Předmostská venuše je do dnešní doby klenotem Ústavu Anthropos v Brně.

„Od doby svého vyzdvižení se v Přerově Předmostská Venuše neobjevila. Její hodnota je značná a bezpečnostní opatření budou úměrná ceně a hodnotě tohoto artefaktu," doplnil také archeolog Muzea Komenského v Přerově Aleš Drechsler. Cena díla se podle znalců pohybuje v řádech milionů korun.

Čím je tento artefakt tak výjimečný?

Pravěké umění takzvané gravettské kultury je typické tím, že umělci buď ryli do kostí geometrické obrazce, nebo vytvářeli plastiky lidí či zvířat. Předmostská venuše spojuje oba přístupy. Rytina zobrazuje pomocí geometrických vzorů lidskou postavu.

„Spolu s Předmostskou venuší si mohou návštěvníci na unikátní výstavě v Přerově prohlédnout pět dalších neméně hodnotných artefaktů moravského paleolitického umění. Jedním z nich je například skulptura mamuta, nalezená rovněž v Předmostí, nebo takzvaná Petřkovická venuše," upřesnil Aleš Drechsler. Spolu s originály budou k vidění i kopie, takže si budou moci lidé na místě vyzkoušet, zda je od sebe rozeznají.

Ostatní doklady moravského paleolitického umění, zasazené do euroasijského kontextu, zprostředkovává na výstavě na pět desítek velkoformátových fotografií Martina Frouze.

Tři okruhy

Výstava Umění z času lovců, doplněná unikátními originály uměleckých předmětů mladého paleolitu, bude instalována v prvním patře Přerovského zámku. Expozice, čítající více než padesát velkoformátových fotografií, je strukturována do tří na sebe navazujících okruhů.

„Vstupní část představí umělecké projevy člověka na sklonku poslední doby ledové, objevené v lokalitě Předmostí u Přerova. Následuje seznámení s více i méně známými doklady umění dalších moravských mladopaleolitických nalezišť, především ze známých pavlovienských loveckých stanic Věstonické brány jako jsou Pavlov nebo Dolní Věstonice," upřesnil Jiří Šmeral.

Třetí sekce expozice uvede diváka do zastřešujícího euroasijského kontextu uměleckých projevů, odrážejících myšlení a představivost starých loveckých populací, jejichž počátky klademe přibližně do doby před 35 tisíci lety.

„Mezi nimi zaujmou nejen ukázky západoevropského jeskynního umění, ale také veřejnosti možná méně povědomé, ale o to působivější doklady umělecké tvorby východoevropského gravettienu, objevované na rozlehlých prostorách Ruska a Sibiře," řekl. Výstavu doplní také lektorský program pro školy.