Před nádražím plánují také krátký projev. Původně se měla tato akce uskutečnit v režii Dělnické strany. Její zástupci ale tento týden účast odřekli a od pochodu se distancovali.

„Nacionalisté se po událostech v Janově stali symbolem boje za práva slušného a pracujícího člověka – jakýmsi Robinem Hoodem, který bojuje proti nespravedlnosti a zvýhodňování jedné skupiny na úkor druhé,“ tvrdí o sobě na webových stránkách zástupci hnutí Autonomní nacionalisté.

Zároveň vysvětlují, proč si na své trase vybrali právě Přerov. „Špína, hluk, strach o vlastní bezpečí i bezpečí svých blízkých – tak by se dala charakterizovat situace, která zavládla v částech Přerova. Přerov je jedním z mnoha měst, kde je obrovská koncentrace nepřizpůsobivých, což s sebou přináší nemalé problémy pro slušné a pracující,“ popisují radikálové důvody nebývalého zájmu o město.

Autonomní nacionalisty „nastrčila“ do Přerova Dělnická strana, která teď dává od pochodu ruce pryč. „Pochod proti rasismu jsme odvolali, protože nenašel podporu u nikoho z příznivců a členů naší strany. Ta akce se nám absolutně nehodila, protože se podobných demonstrací plánuje více a jsou v Čechách. Zklamaný z toho ale nejsem, do Přerova se určitě vrátíme někdy v květnu, kdy se tu bude konat meeting,“ vysvětlil Jiří Švehlík z Dělnické strany.

Ten podle svých slov vůbec netuší, jaký bude mít pochod v režii Autonomních nacionalistů průběh. „Od nás tam nikdo nebude, proto mě to ani nezajímá,“ poznamenal Švehlík. Stanovisko nacionalistů k termínu konání akce se během úterý 24. března nepodařilo získat, zástupci přerovského magistrátu nicméně potvrdili, že pochod nebyl zrušen.

Radní: Demonstrace je povolena

„K dnešnímu dni nedošlo k žádné změně v organizaci pochodu, který je plánován na první dubnovou sobotu. Oznamovatelem je stále fyzická osoba, a to Jiří Švehlík,“ konstatoval vedoucí správního odboru přerovského magistrátu Jaroslav Sláma.

Sám Švehlík z Dělnické strany to komentuje v krátké tiskové zprávě. „Protestní akce bude čistě v režii Autonomních nacionalistů, kteří budou i mnou zplnomocněni celou akci řídit a pořádat,“ informoval.

Zástupci přerovského magistrátu pochod radikálů i přes obavu ze střetů s místními Romy umožní. „Demonstrace je povolená a my ji nemůžeme zakázat, protože bychom tím porušili zákon. Nenašel se jediný důvod, proč konání pochodu zamezit. Lidem pouze radíme, aby se 4. dubna v době od 8 do 20 hodin připravili na některá omezení,“ řekl mluvčí magistrátu Bohuslav Přidal.

Město například doporučuje občanům, aby zaparkovali auta v jiných ulicích než v okolí nádraží, zabezpečili si obchody před případným poškozením a nepouštěli k sobě domů neznámé osoby. Cestující a chodci, kteří se budou pohybovat v okolí vlakového a autobusového nádraží, v Čechově, Husově, Kojetínské, Nádražní a nebo Havlíčkově ulici, by měli navíc dbát na zvýšenou opatrnost.

Romové sepisují petici, chtějí, aby město pochod radikálů zakázalo

Otázku bezpečnostních opatření hodlají přerovští radní otevřít i na svém dnešním zasedání, na které si pozvali i zástupce vedení policie. Přerovští Romové, kteří žijí ve Škodově ulici, jsou shovívavostí města pobouřeni.

„Sepisujeme petici a necháme ji podepsat všem Romům v Kojetínské, Tovačovské, Husově i Škodově ulici. Nesouhlasíme s tím pochodem a chceme, aby si nacionalisté vybrali jinou trasu,“ řekl jeden z místních Romů Petr Horváth ze Škodovy ulice. Podle něj hrozí ze strany nacionalistů provokace, a té se místní obávají.

„Nikdo z našich nepůjde do ulic, když nám nezačnou něco rozbíjet a nechají nás na pokoji. Pokud ale začnou útočit, budeme se bránit,“ řekl Horváth.

Místní lidé dokonce v této souvislosti uvažují o založení domobrany a svůj postup konzultují s různými organizacemi, které v Přerově Romům pomáhají. „Romové jsou rozpačití a nevědí, co mají v souvislosti s pochodem čekat. Pokud by v době pochodu vůbec nevycházeli ze svých domovů, bylo by to ideální. To ale asi nepůjde, někteří by mohli mít pocit, že jsou zastrašováni. Přesné pokyny, jak by se v této situaci měli chovat, budeme teprve tento týden domlouvat společně s policií,“ uzavřel Richard Kořínek z obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni.

Petra Poláková-Uvírová a Dagmar Rozkošná