Za tuto práci dřevohostické učitelce nedávno osobně poděkoval generálmajor v záloze Josef Šíba.

„Předsedkyně Hnutí na vlastních nohou, kterému se podle jeho loga říká i Stonožka, založila paní Bela Gran Jensen, která pochází z Československa, v osmašedesátém roce ale emigrovala do Norska. Po revoluci začala hledat cesty, jak pomáhat hlavně ve zdravotnictví,“ říká Luljaková.

Se svými svěřenci začala v hodinách výtvarné výchovy nebo v kroužcích malovat vánoční přáníčka, která pak hnutí prodává v zahraničí. Výtěžek putuje zejména na zdravotnické přístroje.

„Přáníčka z Dřevohostic šla snad už do celého světa. A protože každé z nich má na zadní straně jméno žáka, který ho vytvořil, a také název školy, chodívají nám pak pohledy z různých koutů světa,“ říká učitelka.

Pohledy nebo i třeba samolepky pro děti přišly do Dřevohostic třeba z Norska, Austrálie, Kanady nebo Nového Zélandu. Dětem se tak dostává jasného signálu, že jejich dílko našlo svého příznivce a že tato práce má smysl.Učitelka Eva Luljaková

„Takto naše děti v minulosti „vymalovaly“ třeba monitorovací zařízení pro novorozence v přerovské nemocnici, kterému se také říká ostrov života,“ doplňuje ředitelka školy Nataša Kučerová.

Když se později hnutí začalo zaměřovat i na oblasti postižené válkou nebo katastrofami, v Dřevohosticích pomáhali i nadále.

„V roce 2001 jsme například dělali sbírku svíček pro Bosnu, kde tehdy lidé byli bez elektrické energie. Také jsme malovali obrázky pro kalendář, psali a malovali příspěvky do knížky…,“ popisuje Luljaková.

Sbírají pastelky

Nejnovějším projektem, kterým děti pomáhají tentokrát svým vrstevníkům v Afghánistánu, je sbírka pastelek a potřeb pro malování.

„Už se nám tu scházejí první věci do sbírky. Do Afghánistánu je pak převezou vojáci,“ říká Kučerová.

Sbírku využívají ve škole zároveň k tomu, aby dětem vysvětlili, že ne všude je život takový jako u nás.

„Těm nejmenším přečtu příběhy tamních dětí, ukážu fotky, jak se tam staví škola. Pomáhají pak s o to větším nadšením,“ říká učitelka výtvarné výchovy.

Čeští vojáci si takových sbírek velmi váží. O tom svědčí i to, že nejaktivnější učitele si pozvali na konci března do Prahy, aby jim osobně poděkovali. Eva Luljaková byla mezi nimi.

„Generálmajor Šíba nám vysvětlil, že pastelky a další věci pro děti, které s sebou vojáci přivezou, jim pomáhají, aby se s místními lidmi sblížili. I díky těmto dárečkům se prý vojáci z misí vrací,“ uzavírá učitelka.