K několika dětem v krojích se přidali i vedoucí souboru a rodiče. Skupina obešla velkou část Prosenic, u dveří je vítali lidé se sladkostmi i drobnými penězi.

„Oživujeme tradice v dědině už šestnáctým rokem. V minulosti se dodržovalo mnoho zvyků, ale pak se to zvrtlo. I přes to, že dnes někteří místní nemají k tradicím vztah, je tady pořád hodně starších, kteří obnovení vítají a hrozně nás podporují," prozradila Zdenka Dokoupilová, která stála u zrodu Hanáckého Prosénku.Řehtání v Prosenicích - děti z Hanáckého Prosénku

Většina dětí říkanku začínající slovy „V poledne zvoníme, Jidáše honíme" přednášela před sousedy poprvé.

„Máme mladší děti. Ty starší už nám odešly na střední školy a nemají čas na zkoušky, takže jsme udělali nábor, abychom mohli fungovat. A protože je v Prosenicích teď málo dětí, tak jsme sáhli až do školky. Máme dvacet dětí, zhruba od tří do jedenácti let. A moc pěkně zpívají," pochvalovala si nováčky paní Dokoupilová.

Spolek nechybí na několika dalších akcích v obci, například při kácení máje nebo na hodech. Velkou událostí také bylo nedávné vynášení smrtky.

„To s námi šla hrůza lidí, bylo to perfektní," dodala.

Spokojenost byla během dopoledně vidět i u místních, u kterých se děti zastavily.

„Moc rádi je vítáme a fandíme jim," svěřila se Marie Zabránská, jejíž vnučka Hanácký Prosének také dříve navštěvovala. Jednu z posledních zastávek pak absolvovala skupina u Marie Plškové.

„Jsem ráda, že se folklor vrátil, člověk si vzpomene na svá mladá léta, kdy jsme také chodili s májíčkem. I když dnes to lidé už tolik neznají, k Velikonocům tradice patří. Když se něco v Prosenicích koná, jdeme se vždy podívat," zmínila. (ina)