„Máme celou zimu na rozhodnutí, jakým způsobem tuto lokalitu prezentovat. Je historicky natolik významná, že s ní musíme naložit s úctou," uvědomuje si náměstek přerovského primátora Michal Zácha. (ODS). Ten prý bude ctít původní dohody s památkáři i archeology a postup konzultovat s odborníky.

Procházka po místech, kde badatelé objevili základy původního Českobratrského kostela ze 16. století a přilehlé školy, je tak trochu výpravou do historie Přerova. Základy kostela z devonského vápence a původní renesanční dlažbou jsou totiž připomínkou slavné éry, kdy ve městě působili učitel národů Jan Amos Komenský a významný učenec Jan Blahoslav.

Cenné objevy

Slavné nálezy archeologů v Přerově byly na zimu přikryty foliemi a zasypány hlínou

Archeologové během výzkumů objevili stříbrné mince, ale také velmi cenný zlatý altun z období Osmanské říše, ražený za sultána Ahmeda I. v letech 1603 až 1617. Zajímavým objevem byl i drobný prstýnek z drátků z téže doby, pozlacený knoflík či kování z liturgických knih.

Neméně významný byl i objev základů bratrské školy, jejíž existenci doložily nálezy zlomených rydel, kterými se rylo do voskových školních tabulek.

„Lokalita vydala i další cenné poklady – soubor knižních kování, hliněnou kuličku z dob Komenského či stříbrné mince," řekl již dříve archeolog Zdeněk Schenk.

Jak ochránit lokalitu?

Společnou vizí památkářů i města je pietní úprava místa, které by se mělo stát novou zastávkou turistů.

„Pro zakonzervování památky jsme tedy zvolili ten nejšetrnější postup, a to překrytí ochrannou vrstvou geotextilie, která neumožní průsak usazenin a další destrukci základů," řekl badatel Jan Mikulík.

Po překrytí se základy zasypou štěrkopískem do tloušťky 60 až 70 centimetrů tak, aby nedošlo k porušení konstrukcí.

„Poté budou do úrovně povrchu zakryty vrstvou hlíny a zatravněny," dodal. O dalším osudu památky rozhodne pracovní skupina, složená z památkářů, archeologů i pracovníků magistrátu. Názorů na prezentaci je více, archeologové se ale přiklánějí k té nejsrozumitelnější pro veřejnost.

„V původním materiálu by měly být vyznačeny základy kostela, oltář, v ploše kostela relikty původní dlažby z cihly. Zatím zvažujeme, zda cestu ze štětového kamene provádět jako repliku nebo v originální části zachovat pod sklem," řekl Jan Mikulík.

Jedinečná cesta

Právě cesta, propojující školu a kostel, je jednou z největších vzácností. „Po ní zcela určitě kráčel Jan Amos Komenský a také velký mecenáš Jednoty bratrské Karel starší ze Žerotína," zmínil.

Podle něj se objevily i návrhy, aby byl zvláště uchovalý půdorys vyzděn torzovitě a památka tak více upoutala. Právě obrysy totiž názorně přiblíží, jak tento objekt v minulosti vypadal.

Ulice opět otevřeny řidičům

Po zakonzervování základů se už tento čtvrtek konečně otevřou pro řidiče ulice Spálenec, Na Marku a Pivovarská.

„Nadále ale zůstane uzavřený vjezd na Horní náměstí. Jakmile nabude právní moci stavební povolení, začne se budovat nové parkoviště," uzavřel Michal Zácha.