Busta slavného Přerovana připomíná jeho čin, který se zapsal do dějin – byl jedním z vůdců protihabsburské vzpoury v Boce Kotorské. Na sklonku první světové války, v únoru roku 1918, byl popraven.

„Na všech frontách si tato válka vyžádala deset milionů lidských životů. Země západní Evropy, Kanada a Spojené státy americké později ve vzájemné shodě prohlásili jedenáctý listopad Dnem válečných veteránů, jehož symbolem se stal červený květ vlčího máku," uvedl během slavnostního shromáždění Josef Brázdil ze 143. zásobovacího praporu v Lipníku nad Bečvou.

„V hluboké úctě a s respektem k jejich oběti se skláníme před památkou všech českých vojáků, které mobilizační rozkaz povolal do frontových zákopů," řekl dále. Den válečných veteránů podle něj nemá jen vzpomínkový a historizující rá­mec.

„Veteránem není pouze ten, kdo prokázal svou čest, odvahu a vlastenectví v minulosti, ale i ten, kdo neváhá ani dnes pod českou vlajkou hájit myšlenku svobody a demokracie," dodal.

Vzpomínky na válečné veterány se zúčastnili zástupci vedení města, policie, armády, ale také Svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské, Konfederace politických vězňů či Sokolské župy Středomoravské – Kratochvilovy v Přerově.

Symbolem Dne válečných veteránů je květ vlčího máku.

„Vychází to z básně, již napsal kanadský chirurg John Mc Grae. Je v tom hlubší symbolika – krvavě rudé vlčí máky, které vyrůstají na bitevních polích, připomínají oběti válek," vysvětlil Petr Sehnálek z Muzea Komenského v Přerově.

A jak hodnotí hrdinské činy tehdejších odbojářů dnešní vojáci, kteří se účastní zahraničních misí?

„Nesmírně si vážím lidí, kteří padli za první světové války, ale nebáli se postavit na odpor i třeba během Přerovského povstání na konci té druhé. My jako čeští vojáci v zahraničí máme velký respekt. I když naše situace se s válečnými konflikty v minulosti nedá vůbec srovnat," vyjádřil svůj názor třeba Milan Vrba ze 143. zásobovacího praporu v Lipníku nad Bečvou, který se jako voják zúčastnil osmi misí.