Výprava do minulosti začala u velké pasáže, kde je hned několik architektonicky zajímavých prvků - objekt bývalé banky, který slouží jako výstavní síň, ale i samotná pasáž. Ta byla za první republiky chloubou města.

„V pasáži se dochovalo několik původních detailů -dřevěné výlohy, typické drátosklo, ale třeba i cementová omítka na soklu,“ přiblížil architekt a radní Jan Horký, který účastníky Dne architektury provázel.

Další zastávkou se stala budova Střední průmyslové školy s funkcionalistickou přístavbou bytů a sboroven, která je dílem architekta Vlastislava Chrousta.

„Mezi veřejné stavby, o nichž se i ve své době hodně diskutovalo, patří objekt dnešní budovy magistrátu ve Smetanově ulici naproti soudu. Někdejší sídlo okresní politické správy bylo zbudováno v roce 1927 a na svou dobu byl jeho národní sloh odvážným počinem. Jsou zde patrné prvky kubismu a stavba je neobvyklá svým zdobením, které se promítá i do interiéru budovy, ať už jsou to dveře nebo zábradlí,“ vylíčil Jan Horký.

Protější budova dnešního soudu byla sice postavena ve stejném roce, ale tehdejšími Přerovany byla nemilosrdně odmítnuta jako připomínka starého Rakousko-Uherska.

Místo parčíku chtěli tržiště selat

Účastníci Dne architektury si prohlédli také funkcionalistickou budovu dnešního Gymnázia Jana Blahoslava v Přerově, která ve třicátých letech minulého století sloužila jako obecná škola s oddělenou dívčí a chlapeckou částí.

„Výuka dívek a chlapců probíhala odděleně a zajímavostí je i to, že tělocvična byla tehdy určena pouze pro chlapce,“ upřesnil.

Budova gymnázia prošla v minulých letech citlivou rekonstrukcí a stavebníci se jí spolu s památkáři snažili vrátit původní vzhled.

„A to i v detailech - například šrouby, držící madlo, nesměly být s křížovou hlavičkou, ale pouze s rovnou drážkou, protože ve třicátých letech minulého století křížové nebyly,“ zmínil Jan Horký.

Návštěvníci se mohli během prohlídky seznámit také s historií náměstí Svobody, které bylo ve dvacátých letech proslulé díky honosnému parčíku s altánem a promenádou.

„Málokdo ví, že část obyvatel tehdy proti zbudování parčíku protestovala a chtěla, aby zde vzniklo tržiště selat. Tehdejší zastupitelé byli ale odvážní a záměr prosadili. Dnes bohužel tato část města chátrá,“ uzavřel.