S nadměrným hlukem a výhledem na dálnici však nejsou spokojeni v obci Hrabůvka.

„Je to pro nás katastrofa, protože samotní občané, kteří byli zvyklí na klid, jej nyní nemají. Chtěli bychom, aby se zlepšila protihluková opatření a aby byl zakrytý výhled na dálnici. Myslíme si, že Hrabůvku to odřízlo od rozvoje,“ uvedl starosta obce Vlastimil Čadra.

Již od první hodiny, kdy se dálnice otevřela, za ním chodí místní lidé a na hluk si stěžují. „Je pravda, že hluk se v naší obci objevil, a to ze strany od Milenova. S tím jsme nepočítali,“ uvedl obyvatel Hrabůvky Libor Dvořáček. Doufá však, že si společně s dalšími obyvateli na hluk zvykne. Za důležité považuje to, že se nyní snáze dopraví do Olomouce a v budoucnu i do Ostravy.

Další obce na Hranicku, Střítež nad Ludinou a Milenov, už hluk tolik netrápí. „Hluk jsme v naší obci nezaznamenali, dálnice je od nás na rozdíl od Hrabůvky přeci jen dál. Spíše vnímáme pozitiva, tedy to, že tu teď máme dobré dopravní spojení. Do jisté míry to tedy může atraktivitu obce zvýšit,“ uvedl starosta Stříteže Zdeněk Lév.

V Milenově snižuje hluk z dálnice protihluková stěna. „Mírný hluk slyšíme z Podhoří, ale není to nijak výrazné. Bydlím osm set metrů od dálnice a hluk neslyším,“ řekl starosta obce Miroslav Haša. Ten je rád, že už je výstavba dálnice dokončena. Do Milenova se tak po dlouhé době vrátil klid. V příštím roce chceme v obci upravit komunikace, které jsou nyní vlivem velké zátěže posledního období poškozené,“ uvedl Haša další plány.

Nevýhody spojené s výstavbou dálnice přiznává také starosta Hranic Miroslav Wildner. „Dálnice D 47 nám vzala kus překrásné přírody. Je to však daň za rychlost a komfort, který chceme při cestování v Evropě mít,“ uvedl.

Zároveň se domnívá, že se nyní zklidní doprava v centru města. „Myslím, že tranzitní doprava už přes Hranice jezdit nebude. Celé směřování dopravy na mimoúrovňovém křížení v Lipníku a v Bělotíně je totiž určeno tak, aby se Hranicím vyhnulo,“ vysvětlil Wildner.

V projíždění přes Hranice mají také řidičům zabránit nově vybudované bezpečnostní prvky v ulicích Potštátská, Alšova, na třídě 1. Máje i na Purgešově ulici. Ty totiž zpomalují provoz natolik, že pokud si řidič bude chtít zkrátit cestu přes město, brzy zjistí, že je to pro něj nevýhodné. V klidnější provoz věří i obyvatelé Hranic.

„Podle mého názoru dálnice městu provoz ulehčí. Také nejspíš pomůžou ty ostrůvky,“ uvedl obyvatel Hromůvky, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Vedení města také doufá, že dálnice přiláká na Hranicko nové podnikatele. „Díky dálnici bude pohyb zboží rychlý a tím pádem i méně náročný. Myslím tedy, že dálnice bude podnikatele do našeho regionu lákat. Je však důležité, aby město této výhody využilo rozumně,“ uvedl Wildner. Své místo by tak na Hranicku mohly najít zejména středně velké montážní podniky, tedy takové, které nebudou zatěžovat životní prostředí.

Podobného názoru jsou také ve Stříteži. „U nás máme bývalý areál, který se majitel snaží prodat. Myslím, že pokud je nyní vzdálený od sjezdu na dálnici jeden kilometr, bude mít určitě větší šanci, aby jej někdo odkoupil a využil k podnikání,“ uvedl starosta Zdeněk Lév.

Průmyslovou zónu mají v územním plánu zakotvenou také v Milenově. Kdy však k jejímu budování dojde, starosta Milenova prozatím určit nemohl. Nyní, po dokončení a zprovoznění dálnice, plánuje město další změny, týkající se průmyslové zóny Sigma 2. Současné dopravní spojení této zóny připadá totiž městu nevyhovující.

„Řidiči tamních podniků mají dvě možnosti: jet ulicí Tovární, Nádražní, na Alšovu a na dálnici, nebo z ulice Tovární odbočit na ulici Nová, kolem Lidlu a pak se na dálnici napojit,“ vysvětlil Wildner. Město chce tedy s jednotlivými řediteli továren jednat tak, aby byla ve výsledku doprava rozdělena rovnoměrně oběma směry. V budoucnu by také z této zóny mohlo vést přímé napojení na dálnici.

Pavlína Chmelařová