Na Městském hřbitově v Přerově je čtyři sta třicet hrobek významných osobností, ale nachází se zde také čtyři rodinná mauzolea, z nichž každé potkal jiný osud.

 

Červená kaple

Do takzvané červené kaple na přerovském hřbitově byly letos převezeny ostatky žen a dětí, zavražděných během masakru na Švédských šancích.

Průmyslový a obchodní rozmach Přerova na přelomu devatenáctého a dvacátého století se projevil i stavbou velkolepých a okázalých rodinných mauzoleí na zdejším hřbitově.

Jedním z nich je i červená kaple, kterou nechal v roce 1906 zbudovat v centrální části místa posledního odpočinku majitel úspěšné stolařské dílny Emanuel Mik. Mauzoleum rodiny Mikovy bylo už před lety vyklizeno včetně krypty a v roce 1980 přešla hrobka pod Správu hřbitova.

„Dnes jsou v této kapli uloženy urny zemřelých, jejichž popel si po kremaci nikdo nevyzvedl, ale slouží i pro uložení zemřelých ze zrušených hrobů. Jsou jich zde stovky," přiblížila Petra Čechová ze Správy hřbitova.

Červená kaple prošla letos opravou střechy a čeká ji i výměna oken. Nedávno zažila i jednu mimořádnou událost – byly do ní uloženy ostatky žen a dětí, zavražděných v červnu 1945 při masakru na Švédských šancích.

Na jaře budou přemístěny do společného hrobu, kde už jsou pochovány mužské oběti masové vraždy karpatských Němců. „Všechny kaple na hřbitově byly vysvěceny a mohou se zde konat i církevní obřady," doplnil jednu zajímavost Zdeněk Páleník, vedoucí Pohřební služby.

 

Šedá kaple

Zchátralou hrobku z roku 1893, která může sloužit i jako kaple, si koupila před lety přerovská podnikatelka Dagmar Přecechtělová ze stavební společnosti PSS. Objekt ale už několik let hyzdí centrální část hřbitova.

Zchátralý objekt někdejšího mauzolea mlynářské rodiny Krejčiříkovy, jež bylo zbudováno v roce 1893, dnes hyzdí centrální část hřbitova. Takzvaná šedá kaple byla už před lety vyklizena a prodána zájemci z Býškovic.

V roce 2011 si hrobku koupila přerovská podnikatelka Dagmar Přecechtělová z Přerovské stavební společnosti, ale vzhled objektu se ani po letech nemění. Na neúnosný stav už upozorňují i majitelé okolních hrobů. Rodina Mižigárova dokonce kvůli tomu chtěla podat na novou majitelku zchátralé kaple trestní oznámení, protože měla obavu z poškození svého hrobového místa. „Majitelka teď ale přislíbila, že bude situaci řešit a pošle sem i architekta," vysvětlila Petra Čechová ze Správy hřbitova.

Podle Přerovanů, kteří během Dušiček navštívili místo posledního odpočinku, by se měla zjednat náprava co nejdříve. „Nejde jen o to, jak to tady vypadá, ale z kaple opadává omítka, a kdyby se do střechy opřel vítr, tak ji může strhnout," uvažuje nahlas jedna z návštěvnic hřbitova.

Informační tabule zavede k hrobům slavných

Aby se návštěvníci přerovského hřbitova lépe zorientovali v tom, kde naleznou hroby slavných osobností, byla v minulých dnech přímo u vstupní brány instalována nová informační tabule. Je na ní vyznačeno padesát hrobů a seznam slavných zpracovali historici. Mezi jmény jsou významní továrníci, hrdinové odboje, ale také slavné umělecké rodiny.

Například zakladatel Muzea Komenského v Přerově František Slaměník, vydavatel přerovského Obzoru Karel Hauke, továrníci Karel Zejda a Jakub Krátký, účastníci odboje Slavomír Kratochvíl a Oldřich Vodička, ale i spisovatelka Amálie Vrbová píšící pod pseudonymem Jiří Sumín, nebo básnířka a překladatelka Jiřina Hauková.

Na hřbitově je ale pochován i cikánský baron Josef Lakatoš, jehož pohřeb byl v roce 1983 událostí komunity a přijeli na něj Romové ze vzdálených míst republiky či Slovenska. Jeho hrobka se nachází na nejčestnějším místě hned vedle těch kněžských.

„K těm honosným patří i hrobka rodiny Kryškovy, které patřil mlýn na Strhanci, nebo zakladatele známé tiskárny Jaroslava Strojila," upřesnila Petra Čechová.

 

Psotova hrobka a kaple Kokorových

Nedaleko od Psotovy hrobky se nachází také hrobka rodiny Kokorovy.K nejhonosnějším hrobkám na přerovském hřbitově patří mauzoleum rodiny Psotovy, do kterého byly přemístěny i pozůstatky proslulého starosty Františka Kramáře.

Žlutá a krásně spravená Psotova kaple, kterou lidé při procházce hřbitovem nemohou minout, je z roku 1893. V rodinném mauzoleu lékárníka Hynka Psoty, jenž zemřel v roce 1909, je uložena řada významných osobností – prvorepublikový ředitel Obchodní školy v Přerově Jaroslav Psota, ale také slavný baletní mistr Ivo Váňa Psota. Působil na předních operních scénách doma i v zahraničí a v roce 1936 se stal šéfem brněnského baletu. Postavil téměř sto baletů operních, operetních i činoherních.

„Žlutou kapli má v nájmu rodina, která žije v Ostravě. Stará se ale o ni a je udržovaná. Zajímavostí je i to, že na jednom místě spolu s Psotovými odpočívá také známý přerovský starosta František Kramář. Jeho ostatky sem byly totiž přeneseny ze starého hřbitova," doplnila pracovnice Správy hřbitova.

Nedaleko od této hrobky se nachází také kaple rodiny Kokorových, jež pochází z roku 1896. Pochován je v ní Eduard Kokora, který založil první přerovskou strojírenskou továrnu se slévárnou. O hrobku se stará rodina, ale ani její vzhled není příliš reprezentativní a vyžadovala by opravu.