Známá zpěvačka je patronkou azylových domů pro matky s dětmi Armády spásy.

Proč jste se rozhodla stát patronkou Armády spásy?
V prvopočátku jsem byla oslovená, jestli bych nevystoupila na benefičním koncertu k 20. výročí Armády spásy v České republice. Dohodli jsme se a od října tohoto roku jsem i patronkou.

Budete nyní navštěvovat i další azylové domy?
Zcela určitě. Přerov je první, ale předtím jsem už vystupovala na akci na podporu Armády spásy v Havířově.

Bývají pro vás tato setkání radostná, nebo chápete azylové domy spíše jako smutnou věc?
Znám to zákulisí, znám příběhy dětí i z vyprávění pracovníků azylových domů. To je samozřejmě smutné. Ale setkání a to, jak mě vítají maminky a děti, to je krásné. V Přerově jsem od nich dostala hand made výrobky, polštářek a batikovaný šátek. V Havířově mi děti zase poslaly své malůvky.

Jak trávíte předvánoční čas? Máte hodně práce?
Je to poměrně akční. (Smích.) Snažím se být co nejvíc s mým synkem, kterému bude patnáct měsíců. Je kouzelný. V tomhle období jsou děti takoví malí kouzelníci, jak vědí všechny maminky.

Dodržujete o Vánocích nějaké tradice?
Naše Vánoce budou klasické, takové, jaké má většina rodin v Česku. Pojedeme za maminkou do Chebu. Rozkrojíme si jablíčko, dáme si zelňačku, kapra, salát… Zní to možná nudně, ale já se na to moc těším. Naposledy jsem si takhle Vánoce užila, když jsem byla malá, a teď se mi díky rodině to kouzlo vrací.

Zpíváte doma koledy?

Já zpívám pořád. (Smích.) Daniela to baví a naučil se mi tleskat. Anebo mě chytne za ruce a nabádá, abych si zatleskala sama. Jak říkám, je opravdu kouzelný.