Přerovští zastupitelé na svém nedávném zasedání rozhodli o vytvoření jedenáctičlenné pracovní skupiny, složené z památkářů, archeologů, architektů i pracovníků magistrátu. Ta doporučí radním, jak naleziště učinit atraktivním pro návštěvníky.

Má vzniknout na místě vzácných objevů, které připomínají působení učitele národů v Přerově, třeba zatravněný parčík s bustou Jana Amose Komenského?

Nebo budou základy kostela sv. Marka a bratrské školy vystaveny v atriu nově postavené budovy?

Právě o tom by měl tým odborníků rozhodnout.

„Už příští týden se má skupina poprvé sejít. Prioritou je nastavit podmínky tak, abychom pevně vymezili mantinely, jak s touto lokalitou naložit," řekl náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS).

Opozice už na posledním jednání zastupitelstva upozorňovala na to, že s ohledem na evropský význam archeologických nálezů si místo zaslouží důstojnou prezentaci. Proto navrhuje uspořádat architektonickou soutěž.

Podle něj by se město u tak významné památky nemělo spokojit pouze s názory místních architektů a stavařů.

„Je třeba dát prostor široké paletě myšlenek a z nich pak s pomocí odborné poroty vybrat ty nejlepší. Hlas by měla mít i veřejnost," míní architekt Jan Horký, který je jedním z členů nové pracovní skupiny.

„Možností je mnoho, od prostého znázornění základů obou staveb v dlažbě, přes nápadité zakrytí až po prezentaci třeba v atriu nějaké veřejné budovy. Například městské knihovny," doplnil.

Že se v minulosti architektonické soutěže osvědčily, o tom podle něj svědčí i úspěchy nového Tyršova mostu z dílny architektky Aleny Šrámkové, který je vysoce hodnocen jak u odborné, tak i laické veřejnosti.

Vyznačit půdorys v původním materiálu

A jaké mají představy o využití prostranství archeologové Zdeněk Schenk a Jan Mikulík, kteří učinili oba významné objevy?

V novověkých dějinách Přerova podle nich není významnější období než působení jednoty bratrské, a proto si toto téma zaslouží citlivé řešení.

„Zůstáváme u našeho původního návrhu, na kterém jsme se shodli i s památkáři. Odkrytí stavebních konstrukcí je pro laika nepřehlednou situací, protože kromě nejstarších základů ze 16. století zahrnuje i následnou zástavbu sokolovny z roku 1897 a pozdější přestavby ze 20. století," zhodnotil přerovský badatel Jan Mikulík.

Ten se přiklání k tomu, aby byl celý půdorys staveb vyznačen v původním materiálu – devonského vápence.

„V úvahu připadá i torzovité vyzdění v části presbytáře a vyznačení výseků části původní renesanční dlažby v interiéru kostela," upřesnil.

Největší vzácností je podle něj kamenná cesta, propojující kostel se školou.

„Zvažujeme, zda by bylo lepší jít cestou její rekonstrukce či kamennou cestu prezentovat v originále, nebo alespoň její výsek," řekl.

Podle archeologů je tato varianta finančně nejméně náročná.

„Prostranství by mělo mít také parkovou úpravu s informačními tabulemi," navrhují.

Základy kostela sv. Marka a bratrské školy jsou připomínkou slavné éry, kdy ve městě působili učitel národů Jan Amos Komenský a významný učenec Jan Blahoslav.

Obě památky byly na zimu zakonzervovány ochrannou vrstvou geotextilie, která neumožní další destrukci základů.

VÍCE: Nad základy bratrské školy a kostela může vyrůst i dům. Na zimu objevy zasypou