Kliknutím zvětšíteO nutnosti výstavby suchého poldru jako jediné účinné ochraně před stoletou vodou se mluví nahlas už od katastrofálních záplav v roce 1997, které téměř srovnaly se zemí některé vesnice na Přerovsku - Troubky, Bochoř nebo Vlkoš. Velké škody ale napáchal ničivý živel i v Přerově a Hranicích.
Jenže proti projektu poldru s dočasným zatopením nyní ožívá také záměr trvalé vodní nádrže, a ta by podle ochránců přírody nic dobrého nepřinesla.
„Bečva je štěrkonosná řeka a energii vody si vybíjí tím, že unáší sedimenty. Kdyby se postavila klasická betonová přehrada na vodním toku, dojde ke kumulaci sedimentů pod ní. Řeka by se více zahlubovala, a protože je hladina toku v řece propojena s hladinou podzemní vody, klesala by i hladina vody ve studních. Přehrada Skalička by tak mohla paradoxně napomoci úbytku pitné vody v domácnostech zásobených studnami,“ řekla Veronika Trávníčková z Hnutí Duha.
Ohrožení pramenů i jeskyní
Ohroženy jsou i minerální prameny věhlasných lázní v Teplicích nad Bečvou, jež se specializují na léčbu kardiovaskulárních chorob, ale i Zbrašovské aragonitové jeskyně, a pak také nejhlubší zatopená jeskyně světa - Hranická propast.
„Suchý boční poldr zajišťuje stejnou míru protipovodňové ochrany jako přehrada, výrazně ale eliminuje negativa. Není možné, aby v jednadvacátém století ustoupily cenné chráněné lokality na evropské úrovni výstavbě přehrady, jejíž funkci může průkazně zabezpečit mnohem šetrnější nástroj,“ doplnila.
Připomínky k Aktualizaci může zasílat veřejnost až do 15. února.
Podle odborníků hladina minerálních vod citlivě reaguje na změny hladiny v řece Bečvě, což prokázaly i povodně v roce 1997.
„Musíme si uvědomit, že v historii oblasti nikdy nedošlo k trvalému zaplavení okolí řeky, takže detaily změn zatím můžeme jen modelovat. Geologické struktury, ve kterých je kras vyvinut, sahají do hloubky několika kilometrů a v potřebném rozsahu nebyly nikdy detailně prozkoumány,“ uvedl už dříve Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Ochrana před stoletou vodou chybí
Podle bývalého ministra zemědělství a poslance Mariana Jurečky (KDU-ČSL), za jehož éry se výrazně pohnulo s výkupy pozemků, zatím nebyla schválena vítězná varianta.
„Definitivní rozhodnutí dosud nepadlo a nechceme, aby to teď vládní politika rozvoje předjímala změnou definice. Je na místě, aby se stále držela neutralita a čekalo na výsledné posouzení všech variant, které jsou ve hře,“ shrnul.
Účinná ochrana, která zabrání stoleté vodě, podle něj na Přerovsku stále chybí - všechna opatření, která se nyní ve městech provádějí, mohou zabránit pouze té padesátileté.
Pět variant
Navrhovaných variant řešení je pět - boční suchá nádrž, boční suchá nádrž s manipulovatelným objektem, boční víceúčelová vodní nádrž, průtočná suchá nádrž a průtočná víceúčelová vodní nádrž.
V letošním roce má být dokončena analýza, která rozhodne o vítězném řešení.
Ministerstvo zemědělství už avizovalo, že se posoudí takové varianty technického řešení vodního díla, které umožní reagovat na oba hydrologické extrémy - povodně i sucho.
„V letošním roce rozhodneme, zda bude nejvhodnější vybudovat suchý poldr nebo víceúčelovou nádrž,“ doplnil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Analýzu vypracuje České vysoké učení technické v Praze, Biologické centrum Akademie věd a Vysoké učení technické v Brně.
Výkupy pozemků pro vodní dílo Skalička začaly v roce 2016 a měly by být dokončeny v roce 2023.
„Do konce roku 2020 se podařilo vykoupit pozemky za 690 milionů korun,“ uzavřel.
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
