DO HRANIC MÍŘÍ STAROSTOVÉ

Na příští středu svolal do Hranic na setkání starosty zaplavených obcí a měst první muž zdejší radnice Miroslav Wildner. „Pozvali jsme starosty ze Vsetína, Rožnova pod Radhoštěm, Valašského Meziříčí, Lipníka, Přerova i Troubek,“ vyjmenoval Wildner, který chce udělat maximum pro to, aby plány na ochranu před povodní nezůstaly jen na papíře.

Podle něj má vzejít ze schůzky společné memorandum. „Oslovíme v něm jak správce toků, tak ministerstvo zemědělství, senátory a poslance. Chceme, aby se protipovodňová opatření řešila od ramene Bečvy až po soutok,“ nastínil. Hranickou radnici prý inspirovala takzvaná Olomoucká výzva, v níž apelují na stát hejtmanové dotčených oblastí. „Na Bečvě je obrovské množství krizových míst, a ta se musí začít urychleně řešit,“ soudí.

K podobně razantnímu kroku už přistoupili i v nejhůře postižených Troubkách nad Bečvou, které stejnou katastrofu zažily za třináct let podruhé. V obci nyní chtějí obnovit původní selskou hráz. „Pokud vše půjde hladce, mohlo by být opatření realizováno už v červenci,“ řekl starosta obce Radek Brázda.

ŘEŠENÍ PRO PŘEROV? VAL JE JEN VIZÍ

V Přerově se dosud téma účinné protipovodňové ochrany znovu neotevřelo. Čeká se totiž na to, s čím přijde Povodí Moravy. „Teď jsou na tahu oni, my konkrétní kroky nepodnikáme. Určitě se ale připojíme k aktivitám okolních měst, pokud k nim budeme přizváni,“ řekl mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal.

Šéf odboru zemědělství Ivo Hubík k tomu dodal: „Přerov je docela nešťastně umístěný, a pokud bychom ho chtěli účinně ochránit, musel by zde vzniknout dva až tři metry vysoký val. Plány na jeho stavbu už před lety byly a zvažovalo se, že se zbuduje na náměstí Protifašistických bojovníků. Kritickým místem je však most a musely by se zřejmě rozšířit i bermy,“ nastínil jednu z možností ochrany Přerova. Ta by si ale vyžádala náklady v řádech desítek milionů korun. Město Přerov jen během květnových záplav vyčíslilo škody na svém majetku za zhruba 121 milionů.

KOJETÍN BUDE ŽÁDAT O DOTACE

V Kojetíně zbudovalo Povodí Moravy hned po ničivém úderu stoleté vody v roce 1997 ochrannou hráz na pravém břehu řeky Moravy. „Ta je plně funkční, až na jediné místo – u Uhřičic. V okamžiku, kdy hladina řeky Moravy stoupne, vytvoří se zde falešné rameno a voda proudí do města. Nechali jsme proto zpracovat projekt na doplnění hráze tak, aby byla plně funkční,“ řekl starosta města Mojmír Haupt. Podle něj už podnikla radnice konkrétní kroky i proti zaplavování vlivem přívalových dešťů. „Hned po letošních povodních jsme oslovili firmu, která se zabývá vodohospodářskými stavbami. Ta nám teď zpracovává odbornou studii, na jejímž základě požádáme o dotační tituly příslušná ministerstva,“ dodal Haupt.

HUSTOPEČE ČEKAJÍ NA STUDII

Obytná část Hustopečí nad Bečvou byla letos záplav ušetřena. Plavala jen rekreační oblast kolem štěrkopískových jezer. „Ovšem loňská blesková povodeň byla katastrofální,“ připomněl tajemník městyse Václav Vomáčka. Právě s ohledem na obrovské škody, které tam voda vloni napáchala, zadaly Hustopeče odborné firmě zpracovat studii odtokových poměrů v oblasti, která by zároveň doporučovala možná protipovodňová opatření. „Studie bude dokončena teď v červenci,“ sdělil Vomáčka.

Povodeň v Bělotíně

Mimo jiné byla vloni v Hustopečích poškozena i retenční nádrž. Studie by měla odpovědět i na to, zda je rozumné ji opravit nebo změnit v suchý poldr. „Opatření budou ale řešena komplexně, nechtěl bych proto předjímat,“ dodal tajemník s tím, že definitivní rozhodnutí ohledně protipovodňových opatření bude samozřejmě záležet i na jejich finanční náročnosti.

Mimo studie, kterou si městys nechal vypracovat, se také účastní kolektivního pokusu některých měst a obcí Hranicka získat dotaci na varovný systém proti povodním. „V Porubě i Hustopečích bychom chtěli umístit do vodních toků výškoměry hladiny a v případě nebezpečí rozesílat občanům varovné esemesky,“ přiblížil daný projekt Vomáčka.

BÝŠKOVICE: MÍSTO HŘIŠTĚ NÁDRŽ

Zastupitelé z Býškovic na Hranicku byli prozíraví. Hned po povodních před třinácti lety dali před stavbou dětských hřišť, sportovišť a nebo bazénu přednost vybudování kanalizace obce, čistírny odpadních vod a hlavně – protipovodňové nádrže. „Díky ní je obec narozdíl od jiných chráněna už více než deset let před záplavami z pozemků, táhnoucích se od Hostýnských vrchů a sužovaných častými přívalovými dešti či jarním táním. „Je jen škoda, že tato vodohospodářská opatření nejsou provedena také na území obcí nad námi – tedy ve Všechovicích, Rakově, Malhoticích nebo Horním Újezdu,“ řekla starostka Býškovic.

BĚLOTÍN BOJUJE S ÚŘADY A OCHRÁNCI

Bělotín vyvíjí snahu vybudovat přímo v obci i okolí hned několik protipovodňových opatření už od stoleté záplavy v roce 1997. Naráží však na nepochopení nejrůznějších úřadů. Při plánování poldru se k němu negativně vyjádřili ochranáři s odkazem na to, že se v jeho blízkosti nacházejí chránění živočichové.

Kvůli dalšímu opatření, jež by spočívalo ve vybudování tří záchytných rybníků, se dokonce obec pustila do vykupování pozemků. I tam však narazila. „K dnešnímu dni nám zůstávají nedořešeny poslední dva – bažinaté. Jeden patří Pozemkovému fondu a druhý Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tak kdo je potom ta žába, co sedí na prameni?“ vyjádřil se již dříve starosta Bělotína Eduard Kavala.

DOMAŽELICE: ŘEŠENÍ JE NESYSTÉMOVÉ

Povodeň letos ve druhé vlně spláchla i obec Domaželice na Přerovsku, kde se voda rozlila na fotbalové hřiště a zasáhla část rodinných domků. „Řešení povodní je bez systému a nelogické,“ stěžuje si zdejší starosta Jaroslav Suchánek. Pracovníci Povodí Moravy prý obci po ohledání toku říčky Moštěnky doporučili, aby vesnice na ochranu toku sháněla finance z dotačních titulů. Jenže to už tady jednou bylo.

„Ohrožují nás tři místní toky – Moštěnka, Hradčanka – Šišemka a Lištěnka. Na Šišemce je už více než deset let obcí zpracován projekt protipovodňových opatření s názvem Baraňák. Dali jsme už do projektu více než 600 tisíc korun z vlastních zdrojů. Přestože na tuto akci pořád žádáme o dotace, nějaký dobrodruh neustále mění či ruší dotační tituly a my musíme podávat nové a nové žádosti,“ líčí starosta. Domaželicím by pomohlo navýšení pravého boku říčky Moštěnky. V případě, že by se Moštěnka naplnila, voda by se rozlila do polí na levém břehu.

„Máme si prý připravit vlastní projekt, který nebude stát moc peněz. Nehrozí ale, že budeme čekat dalších deset let tak, jako u vodního díla Baraňák?,“ ptá se

PETRA POLÁKOVÁ – UVÍROVÁ, KATEŘINA KAPKOVÁ